Zobrazení zdroje stránky Z národního parku zmizí jen část polomů

{{MediaBankArticle
|Title=Z národního parku zmizí jen část polomů
|Author=mic, red, ČTK
|Date=2007-03-07
|Source=Plzeňský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, , 



Škody po Kyrillovi napravují dřevorubci i pokrývači

Západní Čechy - Polomy, které způsobil v lednu orkán Kyrill, budou zlikvidovány na 80 procentech šumavského národního parku. Zbylou pětinu parku, především horské smrčiny, ponechají správci parku přirozenému vývoji. O rozhodnutí ministerstva životního prostředí a správy národního parku informoval včera novináře po setkání se šumavskými starosty ministr Martin Bursík. Ministerstvo hodlá postupně scelit první zóny, které jsou nyní rozděleny na 135 malých ostrůvků.

Zasahovat se bude nyní i v některých oblastech prvních zón, kde dosud správci nechávali volnou ruku přírodě. Naproti tomu v některých druhých zónách, tedy v území, kde se smí těžit, lesníci popadané stromy ponechají. Ministerstvo zároveň vydá nařízení, jimž zruší platnost lesního zákona na území parku. Až dosud platilo, že stromy, které zničila kalamita, musely být všechny vytěženy. Nebýt obrovských holin, které na hřebenech vznikly v minulosti při kácení kůrovcem napadených stromu, v lednu by na Šumavě padlo daleko méně stromů. Tahle chyba se už nesmí opakovat, uvedl Bursík.

Hnutí Duha rozhodnutí uvítalo. Ekologové ovšem prosazují, aby plocha ponechána přírodě představovala nikoli pětinu, nýbrž 30 až 40 procent národního parku. Stejný podíl před čtyřmi lety doporučila pro divokou přírodu vyčlenit i expertní mise Světového svazu ochrany přírody IUCN.

Aby správa parku ve vybraných částech chránila proměny pralesní přírody včetně působení větru a kůrovce, doporučili také vědci z Akademie věd a českých univerzit. Vytěžit padlé kmeny na hřebenech hor, a otevřít tak větru další cestu dovnitř lesa, by byla totální nezodpovědnost. Lednová vichřice byla trpkým poučením, protože ukázala, kam takové vytváření dalších a dalších holin na Šumavě vede. Po Kyrillovi už asi nikdo nebude navrhovat, aby se ve vysokohorských polohách pokračovalo s plošnou těžbou jako doposud, uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Větrná smršť v parku skácela na 687 000 metrů krychlových dřeva, z toho necelá desetina leží v prvních zónách. Dřevorubci už zpracovali a vyklidili přes 75 000 kubíků dřeva. Správci parku předpokládají, že tímto tempem zvládnou následky kalamity odstranit do července.

S následky orkánu se vypořádávají i na dalších místech západních Čech. Včera pokrývači například opravovali střechu horské chaty Koráb u Kdyně na Domažlicku, kterou Kyrill nadzvedl a odhodil. Ze střechy sebral plechy o ploše 60 metručtverečních. Nemohli jsme nahoru dříve, než se trochu zlepšilo počasí, řekl jeden ze čtveřice pokrývačů Lubomír Mleziva. Využili jsme pěkného počasí, když je mlha, nejde plechovou střechu vůbec dělat. Moc to po plechu klouže, dodal jeho bratr Jiří. Oba bratři spolu s Janem Misencikem a Zdenkem Pařilem, zajištění ve výšce provazy, montovali na horské chatě novou střechu z pozinkované ho plechu.