Zobrazení zdroje stránky Za přírodou do Boubínského pralesa

{{MediaBankArticle
|Title=Za přírodou do Boubínského pralesa
|Author=Jitka Sluková, Petr Šuleř
|Date=2009-07-14
|Source=ČT
|Genre=televize
|Respondent=Jiří Kotlík, Štefan Labaj, František Krejčí
}}
ČT 1

Jitka Sluková, moderátorka

*Teď vás s kolegou Petrem Šuleřem zveme do Boubínského pralesa na Šumavě. Nejnavštěvovanější a nejznámější rezervace svého druhu v Evropě nabízí nově také nejmodernější informační centrum v Česku. Jeho prostřednictvím a díky rozvinutým technologiím můžete mít neuvěřitelné zážitky z jakéhokoli místa pralesa. V tom skutečném se sice do samotného centra nedostanete, ale jeho jádro se dá dobře obejít.

Petr Šuleř, redaktor

*Na začátku bylo přátelské a ve své době celkem obvyklé soupeření dvou šlechticů, když Jiří František August Buquoy vymezil v roce 1838 v Novohradských horách Žofínský prales, jeho přítel Jan Adolf Schwarzenberg nemohl zůstat pozadu. Jen o 20 let později založil na jihozápadním svahu hory Boubín v místech i do té doby velmi málo dotčených lidmi podobnou, dokonce o něco větší rezervaci.

Jiří Kotlík, Správa Národního parku Šumava

On to vyhlásil s tím, že pro příští generace by se to mělo obejít bez zásahu lidský ruky.

Petr Šuleř, redaktor

*Prales v současné době zabírá necelých 700 hektarů a je složen z několika částí. Do striktně nepřístupného jádra se lidé nedostanou. Většinu ostatních ale projít mohou.

Štefan Labaj, Správa Národního parku Šumava

Totální jádro je tato část, která ukazuju a na té naučné stezce vidí vlastně do toho jádra ze všech stran.

Petr Šuleř, redaktor

*Rezervace přežila zánik monarchie, několik režimů i obě světové války. Ta druhá se jí dotkla nejvíc. Nacističtí pohlaváři si uvnitř pralesa před Vánoci vyhlédli 400 let starý obří smrk.

Jiří Kotlík, Správa Národního parku Šumava

V těchto místech se naposled kácelo 1942, kdy Adolf Hitler si měl nechat porazit vánoční smrk, kterej dovezli do první zatáčky a tam ho na tři kusy zlomili.

Petr Šuleř, redaktor

*Hodnota jádra, tedy 67 nedotčených hektarů Šumavy, je podle pracovníků parku nevyčíslitelná. Přírodní procesy bez zásahu člověka tady dlouhodobě pozorují desítky vědců. Extrémně cenná je podle správců i fauna a flora, i když některá zvířata tady lidé téměř nemají šanci zahlédnout.

Štefan Labaj, Správa Národního parku Šumava

Neuvidí určitě rysa, i když rys je.

Petr Šuleř, redaktor

*Se vznikem České republiky se prales stal po Kvildě druhým nejnavštěvovanějším místem Šumavy. Na konci 90.let tady ale podle správců národního parku paradoxně převažovali zahraniční turisté, Češi se sem začali masivně vracet až v posledních letech.

Jiří Kotlík, Správa Národního parku Šumava

V první řadě sem jezdili Bavoráci, cizinci a teď jako vlastně se sem hodně vrací Češi.

turista, Boubínský prales

Jsme zvědaví na tu přírodu hlavně.

turista, Boubínský prales

Dojet na Šumavu a nepodívat se na Boubín, to mi připadá trošku jako kdybysme tady vůbec nebyli.

Petr Šuleř, redaktor

*Právě návštěvníkům Boubína je určeno nejnovější české informační centrum Idina Pila. Jeho rekonstrukce stála přes 11 milionů, podle vedení parku má naprosto vyvrátit pojetí centra jako místa, kde turista dostane pouze informace a letáky.

František Krejčí, ředitel, Správa Národního parku Šumava

Je to určitá symbolika české i šumavské ochrany přírody a i nám připadalo symbolické začít s tou rekonstrukcí sítě našich středisek právě tady.

Petr Šuleř, redaktor

*Ve volně přístupné expozici mohou lidé třeba vystoupat na model boubínské rozhledny s panoramatickým výhledem. Film varující před pády stromů je promítán na okno z tekutých krystalů. Podobně chce správa parku upravit i zbývající šumavská informační centra. Teoreticky by měli zvládnout jedno ročně. Hlavní nápor návštěvníků zažívá Boubín podle správců mimo jiné i kvůli počasí právě v těchto dnech. Výrazně méně lidí sem ale přijede až na přelomu září a října. Petr Šuleř, Česká televize, jižní Čechy.