Zobrazení zdroje stránky Ze zaniklé Pustiny zůstala jediná budova. Ale zajímavá

{{MediaBankArticle
|Title=Ze zaniklé Pustiny zůstala jediná budova. Ale zajímavá
|Author=Radovan Holub
|Date=2009-09-05
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Tip na výlet

Šumava –Pustina (Einöde) je šumavská obec, zaniklá po roce 1945, ale dodnes z ní zbývá zajímavý objekt. Kdysi to byla osada se sklárnou, dvorec - knížecí hájovna připomínající zámeček - patřil kundratickému panství. V roce 1860 tu stálo ještě devět domů a žilo 51 obyvatel. Obytná budova Pustiny byla postavena v 19. století v klasicistním stylu. Podle pověsti v místě za dávných časů působil poustevník Vintíř, hledaje „místo pusté“. Nedaleko Pustiny leží bývalá obec Stodůlky. První písemná zmínka o obci je z roku 1614, do roku 1850 byly Stodůlky sídlem největší královácké rychty.

Příběh knížecí hájovny má hlavně ke konci velmi pohnutou historii. Za první republiky se tam dělala československá politika a jezdil tam i prezident Edvard Beneš. Po válce dostal objekt do užívání díky znovuosídlování tohoto území českým obyvatelstvem. MUDr. Zdeněk Kostrouch, slavná osoba v širokém okolí, známá jako doktor na koni. Kostrouch původně chtěl odejít jako lékař do Afriky, nakonec zůstal na Šumavě. Protože doprava do ordinace v Hartmanicích byla hlavně v zimě problematická, vlastnil doktor Kostrouch koně, které používal i k dopravě za pacienty. Koně používali i jeho synové. Osudným se slavnému lékaři stal jeho odchod do důchodu a druhý sňatek.

„Koně na Šumavě? To je něco, co jezdí bez problémů“

Zdeněk Kostrouch uměl hezky vyprávět o tom, jak Pustinu po válce získal: „Měl jsem starou pikolu, objížděl s ní pacienty a vozil s sebou dvě rezervy, kdybychom popíchali. Jednou mně řekli: „Heleďte, pane doktore, támhle máte koně, pošeptejte mu do ucha, že chcete do Záluží a on vás tam doveze. Toho koně mi pak prodali za 520 korun a já zjistil, že koně jsou na Šumavě něco, co jezdí bez problémů.“ O svémprvním setkání s Pustinou lékař řekl: „V padesátých letech jsem jel z Hartmanic do Kašperských Hor a ve zpětném zrcátku uviděl sloup kouře. Jednou blesklo a byl konec. Pustina pak zarůstala kopřivami. A na jaře 1964 ji chtěli zbourat, protože ležela ve vojenském újezdu Dobrá Voda. Díky svým kontaktům jsem dokázal rozhodnutí o demolici zastavit a sám jsem se tam nastěhoval.“ Kostrouch zřídil na Pustině hospodářství, zařídil knihovnu, jeden z pokojů vybavil starožitným nábytkem. Po jeho smrti bylo všechno odvezeno nebo zplesnivělo. Během několika let usedlost totálně zchátrala. Dům byl po revoluci vrácen původní majitelce, Čechoameričance Elišce Haškové Coolidge. Narodila se v Praze ve významné české bankovní rodině. Její dědeček, František Hašek, byl prezidentem burzy a zároveň také jedním z hlavních akcionářů tiskového podniku Melantrich. V roce 1942 ho popravili nacisté. Eliška dostala jméno po své šumavské babičce, u které v Kundraticích u Hartmanic trávila každé léto. Na Šumavě také začala chodit do školy a první třídu navštěvovala ve Štěpanicích. V roce 1948 odcestoval její otec, Josef Hašek, pracovně do New Yorku a o rok později se osmileté Elišce s jejím tříletým bratrem a maminkou podařilo ze země utéct. Paní Hašková, bohužel, zatím do oprav zpustlé Pustiny neinvestovala. Možná se Pustina stane nakonec skutečnou pustinou.

Pustina jako východisko pro turistiku v sedle

Nebo také možná přijde to, co zamýšlel Zdeněk Kostrouch: Pustina jako východisko turistiky v sedle pro zájemce z celé Evropy. Pustina je svědkem přemetů historie, které zatočily s celým zdejším krajem. Nedaleká bývalá obec Rovina nad Dobrou Vodou při silnici Hartmanice –Železná Ruda působí dnes utěšněji: vznikl tu nový stylový penzion Rovina s restaurací na místě zchátralého zemědělského stavení zvaného „hotel Seno“.

Všechna místa, jmenovaná v tomto článku, jsou zároveň turistickými atrakcemi a doporučujeme je navštívit. Bývalá obec Pustina leží na turistické trase Dobrá Voda –Stodůlky –Slunečná –Prášily.