Zobrazení zdroje stránky Zkáza šumavských lesů kvůli kůrovci nehrozí, napsal premiér Fischer

{{MediaBankArticle
|Title=Zkáza šumavských lesů kvůli kůrovci nehrozí, napsal premiér Fischer
|Author=ČTK
|Date=2009-12-15
|Source=lidovky.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
České Budějovice – Lýkožrout smrkový je na Šumavě skutečně přemnožen, ne však celoplošně a rozhodně nehrozí obávaná zkáza všech šumavských lesů. Napsal to premiér Jan Fischer jihočeskému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi (ČSSD) v dopise. Reagoval tak na výzvu zastupitelstva Jihočeského kraje, aby vláda řešila situaci na Šumavě v souladu se zájmy obcí a Jihočeského a Plzeňského kraje.

Přemnožení kůrovce na Šumavě hejtmanova expertní skupina koncem léta označila za pandemii. Hejtman pohrozil, že vyhlásí stav nebezpečí. Podle premiéra lze však většinu závěrů komise vyvrátit a lze je považovat za účelové a zkreslené, její složení pak za jednostranné. Chyběli v ní specialisté na ochranu přírody.

Kůrovec jako politické téma

O kůrovcovou kalamitu se letos zajímala především celá řada politiků. Prezident Václav Klaus jako první podepsal krajskou petici Zachraňme Šumavu, do hvozdů se vypravil i Miloš Zeman a také šéf Senátu Přemysl Sobotka, na tiskových konferencích se objevovali poslanci i senátoři, zástupci zelené i dřevařské lobby.

Premiér hejtmanovi připomíná, že lesy v národních parcích nejsou lesy hospodářskými, cílem péče o lesy v národních parcích není produkce dřeva, nýbrž ochrana přírody a zajištění přirozených procesů. Mezi ně patří i přirozený rozpad stromů po vichřici nebo působení lýkožrouta smrkového. 

Ministerstvo životního prostředí i správa NP postupovaly v souladu s legislativou. Inspekce neshledala pochybení.

O pandemii se nejedná

Premiér v dopise vyjádřil pochybnosti nad používáním termínu pandemie ve vztahu k rozšíření kůrovce na území NP. Pandemie je hromadný výskyt infekčního onemocnění bez prostorového omezení. O pandemii lze mluvit v momentě, kde se expanze šíří na území více států nebo světadílů. Na Šumavě se nejedná o celoplošný jev. Letos bylo postiženo zhruba 1000 hektarů plochy parku, což není ani 1,5 procenta, píše premiér.

Současně podniknuté kroky, to je aktuálně nerozšiřovat bezzásahová území v ohrožených porostech a účinná protikůrovcová opatření v lesích s řízeným managementem směřují podle něj ke stabilizaci situace. Fischer míní, že je nutné na základě odborné diskuse nalézt přijatelné kompromisy, třeba při připravovaném plánu péče na období 2011 až 2020. 

Hejtmanova expertní skupina provedla šetření v lesích NP 13. až 17. července. Následně označila přemnožení kůrovce za pandemii.

Rozšiřování bezzásahových zón pak za zcela chybné. Hejtman vyzval premiéra, aby vláda učinila taková opatření, která budou mít za cíl kůrovcovou kalamitu na Šumavě efektivně řešit a zabrání dalším škodám, které podle něj vznikly jako důsledek rozhodnutí ministerstva životního prostředí po kalamitě způsobené orkánem Kyrill, že ve II. zónách nemá být zasahováno proti kůrovci.

Rána pro přírodu i ekonomiku

Zmenšení Národního parku Šumava by bylo ranou nejen pro šumavskou přírodu, ale i pro ekonomiku regionu. Náměstek ministra životního prostředí František Pelc tak reagoval na záměr Plzeňského kraje navrhnout zákon o NPŠ, který by zmenšil jeho rozlohu ze 69 000 hektarů zhruba na třetinu.

Plzeňský kraj chce jednat o podpoře pro svůj záměr také u Jihočechů.