Zobrazení zdroje stránky Zlikviduje kůrovec rezervaci?

{{MediaBankArticle
|Title=Zlikviduje kůrovec rezervaci?
|Author=Ivana Harantová
|Date=1998-01-28
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Jedním z nejcennějších území západočeské části Šumavy je lokalita Černého a Čertova jezera, jež byla již v roce 1933 vyhlášena státní přírodní rezervací. V lesích tohoto chráněného území hospodaří železnorudská Lesní správa Lesů České republiky (LS LČR). Po dohodě s pracovníky Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (NP a CHKOŠ) se zde provádějí pouze opatření proti hmyzím škůdcům a obnova lesa, tedy zalesňování po nahodilých těžbách, jež si vynucuje zhoubné působení lýkožrouta smrkového, tedy kůrovce.

„Ochranná opatření spočívají v rozmisťování a pravidelných kontrolách běžných feromonových lapačů a v poslední době také vysoce účinných bariérových,“ vysvětluje vedoucí železnorudské LS Vladimír Skala. Kromě lapačů se používají také takzvané lapáky, tedy zdravé stromy poražené v ohniscích výskytu kůrovce. Samičky tohoto brouka do nich nalétnou a nakladou pod kůru vajíčka. Kmeny se potom oloupou a kůra se spálí. Samotné napadené stromy se rovněž porazí, odkorní a ponechávají se na místě, kde zetlí a stává se z nich přírodní hnojivo.

„Takto po nařízení státní správy ochrany přírody postupujeme v celé rezervaci. Výjimkou je stěna Jezerní hory, spadající do Černého jezera, která představuje nejcennější část rezervace. O ní jsme původně nejednali, protože zde kůrovec nebyl. Loni na jaře jsme však objevili asi padesát napadených stromů,“ konstatuje Skala.

Podle jeho názoru by se i tady mělo postupovat stejně jako na jiných místech rezervace. Správa NP a CHKOŠ je však proti a rozhodla o tom, že se zde zasahovat vůbec nebude. „Je sice pravda, že jde o severovýchodní, tedy poměrně chladný svah, a působení kůrovce je zde omezeno pravděpodobně jen na jednu generaci ročně. Nevíme však, kde je, a nedá se předpokládat, že už se tady neobjeví,“ namítá Skala. Lesy ČR se proti verdiktu ochranářů odvolaly k regionálnímu pracovišti ministerstva životního prostředí v Českých Budějovicích, avšak bez úspěchu. Další jednání proběhnou v dubnu a květnu letošního roku.

K popisované problematice se vyjádřil také Mgr. Pavel Hubený, vedoucí útvaru CHKO Správy NP a CHKOŠ. „Co se týče lesního porostu, nejde sice o původní prales, ale zbytky původního porostu tady stále jsou. Půdní kryt karu stěny Jezerní hory je velice křehký a dá se snadno porušit i pouhým našlápnutím, přičemž jeho obnova by trvala stovky let. V této lokalitě se navíc vyskytuje chráněný hořec panonský a další rostliny, vázané na tyto sněhem modelované polohy,“ tvrdí Hubený. Podle něj by se práce, o kterých uvažují lesáci, daly vzhledem k náročnému terénu provádět pouze v létě. „To je však období, kdy vyvádí mláďata linduška horská, která zde hnízdí,“ vysvětluje. Ochranáři jsou rovněž přesvědčeni o tom, že lapáky jsou v tomto případě zbytečné, protože kůrovec se zde zdržuje pouze ve vrcholcích stromů, takže lapáky, ležící na zemi, jsou pro něj neatraktivní.

„Kar stěny je extrémním stanovištěm kvůli značnému chladu a vysoké vlhkosti a brouk tu má velice ztížené podmínky. Nepředpokládáme tedy, že by zde vzniklo ohnisko jeho šíření. Rozhodnutí ministerstva však platilo pouze pro loňský rok. Jezerní horu stále sledujeme, a pokud by došlo k šíření kůrovce, jednali bychom o dalším postupu,“ ujišťuje Mgr. Hubený.