Zobrazení zdroje stránky Zmenšení národního parku by byl bezprecedentní krok

{{MediaBankArticle
|Title=Zmenšení národního parku by byl bezprecedentní krok
|Author=ir 
|Date=2010-01-28
|Source=
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Náměstek ministra životního prostředí František Pele komentoval vyjádření krajského radního Plzeňského kraje Petra Smutného a zdůraznil, že zmenšení Národního parku Šumava by bylo ranou nejen pro šumavskou přírodu, ale i pro ekonomiku regionu.

Národní park Šumava byl vymezen na základě vědeckých podkladů. Tvoří společně se sousedním Národním parkem Bavorský les unikátní souvislý lesní komplex ve střední Evropě, který je mimořádně cenný i právě pro svou rozlohu – poskytuje totiž dostatek prostoru pro život řady vzácných rostlin a živočichů. Kdyby došlo ke zmenšení mezinárodně uznávaného národního parku, znamenalo by to v celé Evropě bezprecedentní krok. K účelovému zmenšování národních parků docházelo podle náměstka v minulosti v některých rozvojových zemích.

Argumentaci kůrovcem je možné považovat za ryze účelovou. S kůrovcem se dnes po spoušti, jakou zanechaly v lesích uragány Kyrill a Emma, potýká celá střední Evropa, včetně tuzemských hospodářských lesů. Kůrovec v šumavském národním parku se na ní podílí pouhými několika procenty.

Na nejcennějších místech Šumavy, kde se kůrovcem napadané stromy nechávají stát, probíhá velmi intenzivní přirozená obnova a pod suchými stromy vyrůstají mladé semenáčky.

Aktuální monitoring na Šumavě zjistil, že v průměru zde roste 2540 mladých stromků na každý hektar. Přitom k obnově pralesa by stačilo jen asi 500 kusů.

Bezzásahový režim platí zhruba na pouhé pětině území, na sedmdesáti procentech parku se uplatňuje standardní, mnohdy velmi intenzivní lesnický management. Ten zajišťuje, aby kůrovec ze Šumavy neohrožoval okolní hospodářské lesy.

Národní parky všude ve světě chrání to nejcennější z místní přírody, ale také pomáhají rozvoji obcí. Stejný trend dokládají i údaje z České republiky. Příjmy obcí v šumavském národním parku na obyvatele jsou zhruba dvakrát vyšší, než příjmy srovnatelných obcí mimo území parku. Obce mají lepší přístup k dotačním titulům, ale především těží z toho, že národní park je atraktivním cílem turistů.

Náměstek František Pele zmínil ještě intenzivní jednání, která v posledních měsících probíhají jak s kraji, tak s obcemi. Společná dohoda by měla stanovit, jak by se Šumava měla rozvíjet do roku 2020.

„Mám pocit, že všichni zúčastnění mají zájem na dohodě a věřím, že si i s Plzeňským krajem jeho postoj vyjasníme. Ministerstvo životního prostředí už některé slíbené kroky udělalo –například vyhlásilo speciální dotační program pro obce v národních parcích,“ dodal František Pelec.