Zobrazení zdroje stránky Ztratil iluze o polistopadovém vývoji v ČR

{{MediaBankArticle
|Title=Ztratil iluze o polistopadovém vývoji v ČR
|Author=Václav Míka
|Date=2000-03-30
|Source=Haló noviny
|Genre=tisk
|Respondent=František Stíbal
}}
Rozhovor s RNDr. Františkem Stíbalem (bezpartijní, dříve ODS), místostarostou Kašperských Hor

*V minulých letech jste ještě ve funkci starosty Kašperských Hor proslul jako neúnavný bojovník proti snahám těžařské společnosti TVX Bohemia důlní založit v blízkém okolí města nový zlatý důl. Co vám tyto roky vzaly a co daly, riskoval byste opět střet se zahraničními zlatokopy?

Léta, kdy se naše město bránilo zlatokopeckým aktivitám, patří asi k nejnáročnějším obdobím mého dosavadního života. Snaha zabránit těžařům v uskutečnění jejich plánů si vyžádala spoustu času, duševních i tělesných sil. Zároveň to ale byla mimořádně cenná zkušenost, která mi umožnila poznat nejrůznější projevy a také změny lidských povah. Jsem rád, že jsem se díky tomuto „násilnému“tříbení zbavil laciných obrazů o polistopadovém vývoji naší země a nereálných představ či spíše iluzí o naší budoucnosti. Na druhé straně jsem pak měl možnost poznat hodnotu nezištné lidské spolupráce a velkou mravní sílu společného usilování o dobré cíle. Kdybych se dostal znovu do podobné situace, nemohl bych jednat jinak.

*Lidé v „Kašperkách“si tedy již mohou oddechnout?

Problémy, které jsme v uplynulých létech prožívali, se mohou dříve či později opakovat. Firma TVX Bohemia důlní sice nemá povolení k průzkumu ložiska, kupuje však v okolí města pozemky a vyčkává zřejmě na vhodnější příležitost k prosazení svých záměrů. Naděje zlatokopů posilují také některé kroky orgánů státní správy. Například v konceptu územního plánu VÚC okresu Klatovy je údajně zmiňována významnost ekonomického přínosu z těžby kašperskohorského zlata. V jiné části tohoto dokumentu se vyzývá k tomu, aby byla věnována pozornost požadavkům obcí na zmenšení Národního parku Šumava. Jedná se pouze o náhodné propojení dvou informací? Anebo by zmenšení či zrušení NP a CHKO Šumava kromě otevření cesty k šumavskému dřevu a pozemkům také výrazně posílilo naděje zlatokopů? Definitivní tečku za zlatokopeckými plány v Kašperských Horách by udělal pouze odpis zásob tohoto ložiska.

*Kdo je podle vás zodpovědný za to, že zahraniční těžaři vůbec dostali povolení k průzkumu zlatonosných ložisek na okraji národního parku? Vždyť obdobný průzkum byl nedlouho před udělením povolení proveden. Je naděje, že odpovědní budou potrestáni?

Na vývoj situace okolo kašperskohorského zlata měla vliv celá řada faktorů. Po roce 1989 se kromě politické oblasti začaly rychle uvolňovat poměry také v sektoru hospodářském. Kdo měl v této přelomové době k dispozici zajímavé informace, hleděl jich dobře využít. V oboru nerostných surovin to byli především pracovníci různých průzkumných či těžařských organizací a úředníci bývalého Českého geologického úřadu. Ti pochopili, že výsledky geologických prací z období socialismu jsou velice zajímavým artiklem pro různé zahraniční prospektorské a těžební společnosti. Na počátku 90. let byly podmínky pro využití výsledků geologických průzkumů, provedených před rokem 1989, velmi příznivé. Své sehrálo uplatňování staré, ještě socialistické legislativy v liberalizovaném hospodářském prostředí a také nekoncepční postoj tehdejšího ministerstva hospodářství. Skutečnost, že na ministerstvu hospodářství, v odboru příslušném pro záležitosti geologického průzkumu a surovinové politiky, aktivně působil člověk, který byl v roce 1990 členem představenstva firmy Bohemia důlní, a. s., je jen malým dokreslením tehdejších poměrů. Přitom ve stejné době toto ministerstvo odmítalo přiznat obcím postavení účastníka řízení při povolování geologického průzkumu. Právo být účastníkem řízení přiznal obcím až rozsudek Vrchního soudu v Praze o několik let později. Prokázat v tomto propletenci konkrétní zavinění by bylo určitě obtížné, nepokládám to však za vyloučené. Podle mého názoru nese hlavní díl odpovědnosti tehdejší ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj (později ministerstvo hospodářství), vedené ministrem Dybou.

*Jste místostarostou Kašperských Hor. Štola Naděje, ve které byl zlatokopy průzkum prováděn, je nyní uzavřena. Jaké má město s tímto objektem plány? Bude například –zpřístupněna veřejnosti jako turistická atrakce?

Dosud setrvává na pozemcích města Kašperské Hory v okolí této štoly firma TVX Bohemia důlní se svým zařízením. Nejprve je třeba toto území vyklidit a rekultivovat. Teprve pak snad může být otevřena cesta k turistickému využití štoly. Čtvrtého dubna bude Okresní soud v Klatovech rozhodovat o tom, zda TVX Bohemia důlní bude muset štolu Naděje vyklidit. Ale i když soud dopadne v náš prospěch, kvůli pravděpodobnému odvolání těžařů se tato záležitost zřejmě ještě nějaký čas potáhne.

*Před několika dny schválila sněmovna novelu zákona o obcích. Pokud ji schválí i Senát a podepíše prezident, město Kašperské Hory získá na území NP Šumava 4300 ha lesa. Mluvčí NP vyjádřil obavy z vyšší těžby dřeva v těchto lesích, což by byl rozpor s posláním parku. Jste zaměstnancem správy parku a zároveň druhým nejvyšším funkcionářem ve městě. Co si o tomto problému myslíte?

Úsilí obcí o narovnání majetkové újmy za historický lesní majetek je naprosto legitimní požadavek, který se zástupci našeho města i jiných obcí snažili vyřešit již od roku 1991. Vydání lesních pozemků na území NP nepovažuji za dobré řešení. Přineslo by řadu problémů a vzájemných konfliktů. Také ekonomický přínos by se nemusel dostavit v té míře, jak obce očekávají. Nejvíce se však obávám toho, že vydání obecních lesů uvnitř NP by se mohlo stát úvodním dějstvím nepěkného dramatu, který by podle všeho velmi rády rozehrály různé zájmové skupiny usilující o zmenšení či zrušení NP a jeho následnou „privatizaci“. Toto úsilí směřuje k průlomu do ochranného statutu Šumavy. V takovém případě by ovšem obecní lesy na území NP úlohu „trojského koně“sehrály téměř dokonale.

Za rozhovor poděkoval Václav Míka