Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
...je to pravda o tom kácení lesa a o létajících třískách. Právě dnes projíždí ministr životního prostředí Miloš Kužvart se svým doprovodem Šumavou, a zřejmě to tentokrát vůbec není nezávazný výlet. Starostové obcí, které mají tu smůlu a nachází se na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava se totiž na pana ministra živě připravovali. Bez osobního názvuku, odnesl by to kterýkoliv jiný úředník na jeho vysokém místě. Starostové tvrdí, a řekněmě hned, že často právem, že obce na území parku jsou ze zákona velmi znevýhodněny. Věc se má takto: zákonnými úpravami přešly před pár lety lesy z historických majetků obcí do rukou správy parku a obce tak otřely ústa. Například v případě Kašperských Hor jde bratru o pět tisíc hektarů lesa, tedy řekněme o miliardu korun. A ještě bez čísel: obce přišly a přicházejí o daň z nemovitostí, o možnost postavit třeba jen garáž bez svolení ochranářů, o peníze na kvalitní infrastrukturu, která úroveň života v obci přímo determinuje. Stát moc nepomáhá, naopak jim ústy správy parku říká, že zde smí postavit ubytovnu pouze o tolika a tolika lůžkách atd., atp. Říkalo se, že obce by nehospodárně těžily dřevo. Říkalo se, že obce nemají dost rozumu pro souboj s kůrovcem a s dřevařskou lobby. Teď se říká, že se v těch lesích těží víc, než za bolševika, že je nakonec výhodné nechat kůrovce někde zakousnout, pár týdnů počkat, zda se s tím příroda nepopasuje sama, a potom vykácet a hlavně prodat. Říká se také, že občasné posunování zón se děje právě na půdorysu tohoto obchodního schématu. A dokonce, že vyváženy jsou i rezonanty, jinak dřevo na výrobu hudebních nástrojů. A nakonec se říká, že kvůli těmto pochodům klesla cena dřeva v oblasti snad už o polovinu. Kde se to říká? Nejenom na radnicích obcí, ale i v šumavských hospůdkách, říkají to lesní dělníci, řidiči náklaďáků s kulatinou, hajní. Vážná obvinění, nebo jenom závistivé řeči? Nebo trocha šprochů? Byl jsem vždycky zastáncem těžby napadeného dřeva tam, kde bylo vědcům naprosto jasné, že si nešťastná smrková monokultura sama nepomůže a zdůvodnili to. Vědecky zdůvoděný obchod je ovšem o něčem jiném. Nedivme se starostům, že se zlobí za situace, kdy jejich obcím sice ze zákona nepatří lesy, ale louky a cesty jim zůstaly. Tedy i údržba těch cest, po kterých jezdí cizí dříví do ciziny. Nedivme se, že spolupráce mezi obcemi a parkem velmi drhne. Většinou už neexistuje. Pravdou je, že obce žijí izolovaně v izolaci rezervace. Desítka informačních středisek národního parku, mimochodem velmi nákladných center, možná bude za čas informovat o zaniklých obcích, která se nesměly zúčastnit normálního rozvoje, a všichni turisté obdrží volnou vstupenku na rozhlednu Poledník ... Ministr životního prostředí se právem nebude zabývat lidskými šprochy a vtipy o tom, že dřevařská lobby kůrovce na Šumavu dováží. Vím jistě, že brouka nedováží ani Správa parku. Jen někdy vzniká dojem, že starostům by vadil jaksi víc. Oni v těch lesích žijí a umí to s tím dřevem lépe, než ti na pilách nuceného výseku. Starostové to na Šumavě nemají lehké, a dnes asi ani ministr životního prostředí...
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno