Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Obyvatelé většiny obcí v národním parku začínají využívat neekologické hnědé uhlí Šumava – Lidé na Šumavě nemají dřevo na vytápění svých domků. Většina lidí v jednadvaceti obcích v národním parku topila až dosud levným palivovým dřívím, které si kupuje od správy parku. Letos je ale tohoto dříví nedostatek. Starostové bijí na poplach Někteří lidé už proto začali topit hnědým uhlím, šumavští starostové bijí na poplach a obávají se zhoršení stavu ovzduší. Topná sezóna na Šumavě je přitom na spadnutí a správa parku tvrdí, že buď si budou muset lidé koupit dražší dřevo, nebo si jej dojít sami do lesa zpracovat. Obyvatelé obcí na Šumavě si objednávali na lesních správách topné dříví vždy dopředu před sezónou, lesníci parku jim pak objednané kubíky dřeva v cenách zhruba tři sta korun za metr krychlový přivezli. Letos ale není dřevo k sehnání. „Dřevo se nedá koupit nikde, maximálně na píle v Lipce u Vimperka jsou ještě odřezky, ale tím nejde topit. Kdybych neměl každý rok za to, že jsem pracoval jako lesník, osm metrů dřeva, nedovedu si představit, kde bych jej kupoval,“ uvedl důchodce Eduard Heinzl, který žije na hájence na samotě nedaleko Borových Lad. I on už ale topení dřevem omezil: vytápí s ním pouze v kuchyni, v ostatních místnostech má akumulační kamna nebo přímotopy. Starostové Šumavských obcí přitom tvrdí, že pokud správa parku urychleně nebude situaci řešit a nezajistí dostatek palivového dříví pro ekologické vytápění, budou lidé topit hnědým uhlím. A to podle nich odporuje jakýmkoliv principům, které se snaží správa parku i Státní fond životního prostředí, který kotle na dřevo v obcích finančně podporoval, prosazovat. Palivové dříví je drahé „Palivového dřeva je nedostatek už několik let, letos jej zhruba polovina lidí vůbec nesehnala,“ řekla starostka Borových Lad a zároveň předsedkyně Výboru obcí Národního parku Šumava Stanislava Barantalová. Správa parku ale dala lidem dvě možnosti: první, které pravděpodobně využije jen málokdo, je, že si objednají dražší dřevo v ceně od 500 do 1000 korun za kubík, a druhá pak, že si jej dojdou do lesa za zhruba čtyřicet korun za metr kubický zpracovat. První možnost se lidem příliš nezamlouvá, protože by je topná sezóna vyšla minimálně jednou tak draho. „Zhruba třetina lidí, kteří požadují dohromady patnáct tisíc kubíků dřeva, není zatím uspokojena. Není to technický možné, protože lidé chtějí levnější dřevo, které vzniká jako odpad při řezání kulatiny, a je ho zhruba pět procent z kubíků. Abychom uspokojili všechny zájemce, muselo by se na Šumavě těžit místo sto tisíc kubíků dřeva za rok tři sta tisíc kubíků,“ řekl ředitel parku Alois Pavlíčko s tím, že dřeva na zpracování je v lesích dostatek, pokud budou chtít lidé si jej navozit sami. Vedení parku poté, co rozhořčení starostové jako řešení nabídli budování center na zpracování dřeva a odpadů z něj na různé štěpky, kterými by se dalo topit, přišlo na třetí variantu: snaží se sehnat peníze, kterými by vykrylo ztrátu, pokud by prodalo kvalitnější a dražší dřevo za cenu levnějšího, tedy například místo za 700 korun kubík jen za 300 korun. „Byla by to dotace, která by sloužila na rozdíl cen pro trvale žijící obyvatelé,“ řekl Pavlíčko.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno