Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Spor o národní park Vimperk – Mezi Malou Mokrůvkou a Černou horou na Šumavě už dávno nestojí plot oddělující socialistické Československo od kapitalistického Německa. Přesto je z ptačí perspektivy jasně poznat, kudy vede hranice – může za to kůrovec. V Česku se stromy napadené škůdcem ještě před pár lety kácely, a výsledkem jsou rozsáhlé holé plochy. V Německu nechali smrky svému osudu, příroda si poradila sama, a les stále stojí. Podle společného memoranda, které v pondělí podepsali zástupci českého a bavorského ministerstva životního prostředí se tento rozdílný přístup k ochraně přírody změní. Oba parky – Šumava i Bavorský les –se zavázaly, že budou postupovat společně, koordinovaně a rozšíří i území, které ponechají přirozenému vývoji. Zatímco na Šumavě zabírá dnes bezzásahové území třináct procent rozlohy parku, do roku 2010 by to mělo být třicet procent. Na německé straně se zvýší ještě víc, až na tři čtvrtiny parku. Vzniklo by tak jedno z největších území ve střední Evropě, kde se příroda ponechá vlastnímu vývoji. „Pokud chceme vidět, jak vypadá příroda bez zásahu člověka, musíme jí to dovolit,“ tvrdí náměstek ministra životního prostředí František Pojer. Že české ministerstvo nebude mít snadné svou představu o ochraně přírody prosadit, ukázalo včerejší jednání Rady Národního parku Šumava, poradního orgánu vedení parku. Drtivá většina šumavských starostů a zástupců krajů, kteří jsou členy rady, totiž odmítla vizi parku, která počítá s rozšiřováním bezzásahových oblastí. „Je to pro nás samozřejmě nepříjemné, ale v nastoupené cestě budeme pokračovat,“ řekl bezprostředně po skončení včerejší rady Radovan Holub, mluvčí parku. Dodal, že vedení národního parku chce nadále se šumavskými obcemi jednat. Starostové se obávají toho, aby kůrovec nakonec „nespořádal“ celý les. „Může se stát, že Šumava bude suchá celá, že tady budou stát jenom pahýly, že tento kraj přijde o pracovní příležitosti a už nebude rekreační oblastí. Neznám lidi, kteří by hojně jezdili do suchého lesa,“ řekla nedávno Alena Balounová, starostka Kašperských Hor. Obce požadují, aby se napadené stromy znovu začaly kácet. „To, že někde uschl les, znamená, že zahynulo pouze horní stromové patro. Biologické procesy však běží dál a nerušeně i v tomto lese. Tady se připravuje zrod nového, stabilnějšího lesa,“ vysvětluje mluvčí Holub. Dodal, že rozšíření bezzásahových území pomůže Šumavě a Bavorskému lesu dostat se do prestižních mezinárodních organizací, což pak přiláká další návštěvníky. „Zkušenosti z Bavorského lesa ukazují, že turisté v chráněném území hledají to, co jinde nevidí –přírodu, která může jít svou cestou,“ přidává se náměstek ministra Pojer. Pokud chceme, aby si příroda poradila bez zásahu člověka, musíme jí to dovolit. František Pojer, náměstek ministra životního prostředí
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno