Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Ekolog Jaromír Bláha hovoří o oceněních, jež získal v cizině, i o vztahu k vedení správy národního parku Šumava – Byť Jaromír Bláha nebydlí na Šumavě ani v jižních Čechách, je nejznámějším ekologickým aktivistou bojujícím za zachování divočiny v národním parku. Vedoucí programu Lesy v Hnutí DUHA je znám kvůli ostrým sporům s bývalým vedením národního parku a tehdejším ředitelem Ivanem Žlábkem. Dnes je spojencem nového ředitele Aloise Pavlíčka a tvrdí, že situace se radikálně změnila. „Jsme partneři, i když nemusíme mít vždycky na jednu věc stejný názor. Park s námi nyní jedná férově,“ říká Bláha. Vystudoval jste gymnázium a Vysokou školu veterinární v Brně. Předpokládal bych, že se více než o flóru budete zajímat o faunu. Jak jste se vůbec k ochraně přírody dostal? Vyrůstal jsem v hájence a odmalička jsem rád jak lesy, tak zvířata. To mě předurčilo ke studiu veteriny, během kterého jsem se zapojil do programu na ochranu pralesů v Hnutí DUHA. Pochopil jsem ale, že představitelé zemí, kde jsou deštné pralesy, mají pravdu, když říkají, proč jim vlastně radíme, jak se chovat k deštným pralesům, když sami jsme si své lesy zničili. Proto jste se začal zajímat o české lesy? Ano, stál jsem u zrodu programu Lesy, jehož cílem je obnovit druhovou skladbu českých lesů a v národních parcích chránit původní zbytky jednotlivých kultur. Zaměřil jste se na Šumavu. Mnohdy je vám vytýkáno, že jste z Dobříše a radíte rodilým Šumavákům. Na Šumavu jsme se zaměřili záměrně, protože to je precedentní případ mezi lesy v celé republice. Chceme na ní ukázat, že rezervace a národní parky slouží k ochraně přírody i třeba bez zásahu člověka. Šumavu jsem si zamiloval už v dětství, kdy jsem každé léto trávil v okolí Borových Lad. V Česku je na vás mnohdy pohlíženo jako na lidi, kteří jen do všeho mluví. Zatímco na Slovensku jste v roce 1999 dostal cenu od Nadácie Zelená nádej za přínos k ochraně šumavské přírody a o rok později převzal cenu od německého svazu přírody. Samotného mě překvapilo, že si v sousedních státech všimli, co dělám a jak to dělám. Věřím, že jsem ceny získal díky tomu, že chceme pro Šumavu to nejlepší a ukázat, jak by měla vypadat. Až do loňského roku, kdy se na správě šumavského parku vyměnilo vedení, jste se s tehdejším ředitelem Ivanem Žlábkem dohadovali i osobně napadali. Neměl jste chuť s tím praštit? Zpočátku jsem si myslel, že je to odborný spor, a nikdy jsem to nebral osobně. Za celou sobu jsem neměl nejmenší chuť s tím přestat a vyplatilo se to. Tím určitě myslíte nynější stav, kdy se vyměnil ředitel a do čela parku usedl Alois Pavlíčko. Jak hodnotíte jeho roční období ve funkci? Nový ředitel od začátku říkal, že si bere za své naplnit nové zásady strategie parku, která vznikla na podzim roku 2003 ve spolupráci s obcemi, a bude pracovat v duchu doporučení expertní mise Světového svazu ochrany přírody. Přesně tak. Pak se změnil i pohled na nevládní organizace a ekologické aktivisty. Tím se zlepšila komunikace a náš vztah je otevřený. Alois Pavlíčko je ředitel, který ví, jak by měl park vypadat, a snaží se sladit zájmy ekologů a lidí žijících v dané lokalitě. Bohužel ne vždy to říká dost jasně a jsou okamžiky, kdy dojde k nepochopení. Tím máte na mysli třeba novou zonaci? Třeba. Ředitel řekl, že se zvažuje rozšíření prvních zón, a starostové obcí se bouřili, že s nimi nikdo o tom nemluvil. A přitom se vše teprve připravovalo a park si chystal podklady, aby se starosty mohl problém probrat. Proč si myslíte, že se tak radikálně změnil i pohled na vás jako na nezávislé organizace? Protože vedení parku má také zájem, aby existovala nezávislá kontrola. Jste i po té chvále připraveni na vedení ostře reagovat a bránit své názory? Jsme partneři, ale nemusíme mít stejné názory. To už se ukázalo i v praxi, kdy jsme kritizovali otevření hraničního přechodu v Zadní Zvonkové pro osobní automobily. Nemáte mezi sebou také vstřícný vztah proto, že se o novém řediteli Pavlíčkovi v kuloárech vypráví, že byl členem Hnutí Duha? Rozhodně ředitel Pavlíčko nikdy naším členem nebyl a nepracoval pro nás. Ve svých životopisech jen uváděl, že je členem entomologické společnosti, ale to je odborné uskupení. Má nyní Šumava nakročeno tím správným směrem? Má. Je to správná cesta, která ale bude k cíli ještě dlouhá, těžká a trnitá.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno