Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
, Lesy Šumavy byly pro její obyvatele zdánlivě nepřátelským prostředím. Pro svoji obživu potřebovali především zemědělsky využitelnou půdu. A tu jim původní horský prales příliš nenabízel. Museli si ji vydobýt nesmírně těžkou prací při mýcení vhodných lesních ploch a jejich následnou, neméně těžkou úpravou na zemědělsky využitelnou půdu. S rozvojem kolonizace se význam lesa postupně měnil. Nebyl již mýcen pouze pro získání zemědělské půdy, ale také jako zdroj stavebního a palivového dřeva, dřeva jako suroviny pro výrobu domácích a hospodářských potřeb a jako významný zdroj pastvy pro dobytek. Les už přestal být nepřítelem a stal se zdrojem surovin a dalšího užitku. Poskytoval téměř vše, co lidé ke svému životu potřebovali. Dával dřevo na stavbu budov a pro výrobu domácího zařízení a nářadí, teplo a světlo jejich domovům, poskytoval pastvu a podestýlku pro jejich dobytek. Lesní plodiny, zvěř a ryby pomáhali k jejich obživě. Poskytoval i další zdroje obživy, smolaření, pálení dřevěného uhlí, popela k výrobě potaše. Dával sílu svých vodních toků mlýnům, pilám, stoupám a hamrům. Ve své nesmírné velikosti umožňoval i získávání nových ploch zemědělské půdy. Život obyvatel šumavských lesních obcí byl trvale a těsně spjat s lesem. Kácením, přibližováním a plavením dřeva, prací v lesních školkách, výsadbě, úpravách lesních cest a plavebních soustav si vydělávali na značnou část svého chleba vezdejšího. Museli ovládat řadu znalostí a dovedností a potřebovali mnoho zkušeností pro práci v lese i na svém malém hospodářství. Ze dřeva se rodila řemesla další. Mnohá z nich stála u zrodu šumavských továren, jiná zůstala v dílnách jednotlivců. Budeme vám vyprávět o těch, kteří v práci v lese nacházeli svoji obživu, ale i o dalších, kterým dalo práci a obživu vytěžené dřevo, zkrátka o všech, jejichž práce voněla lesem. O generacích poctivých, skromných a pracovitých lidí, které otiskly do šumavské krajiny svoji stopu a zdobí ji stejně, jako vrásky tváře moudrých starců. Pokusíme se poznat jejich osudy a oživit jimi, alespoň na malou chvíli, místa jejich dávných, dnes již zcela zaniklých domovů. Snad se naučíme hlouběji vnímat dnešní Šumavu, lépe porozumět jejímu hlasu.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno