Edit MediaBank: Ad LN 11.5.: Šumava potřebuje klid zbraní

Author:	Vladimír Just
Date:
Source:
Genre:
Respondent:

Free text:

Dopisy Po celá desetiletí psal Radovan Holub na podporu bezzásahovosti a Národního parku, jako tiskový mluvčí hájil toto stanovisko věrohodně i v médiích – a najednou otočí o 180 stupňů, cucá si z prstu neexistujících 30 procent divočiny (Jirsa z nich hned udělá 40 procent) a současné ekologické vedení parku je mu nakonec stejně zlotřilé jako to Žlábkovo dřevorubecké. Dokonce i zavilý odpůrce NP Tomáš Jirsa ho ve své přátelské reakci přivítá mezi své věrné s otevřenou náručí. Pravda, od práskačů na vlastní vedení typu Tlustého nebo Zubovové se Holub v dobrém odlišuje tím, že organizaci nepomlouvá v době, kdy je jejím členem, ale těsně po jejím opuštění. To však nic nemění na tom, že si nemohl najít méně příhodný okamžik. Podobně jako radikálové na Blízkém východě kalí vodu zákonitě kdykoli, kdy se schyluje k nějakému kompromisu, i Holub, pokrytecky volající po klidu zbraní, zaútočí na současné vedení parku zrovna ve chvíli, kdy konečně ustoupilo tlaku obcí i všech rozumných lidí. Závazně vyhlásilo už pro toto léto nově otevřené hraniční přechody pro pěší, včetně toho, o který obce marně usilují už 20 let: přes Modrý sloup nejprve oklikou, a perspektivně přímo do centra bavorského parku, kde se na místě každý může přesvědčit (poté, co slezl sníh, který nejmenovanému letci z Vysočiny zakryl bohatý zelený podrost a následně i soudnost) o bludech našich prodavačů šumavské apokalypsy, tj. jak vypadá příroda, jíž už čtvrt století neřídí člověk motorovou pilou. Normální reakce by byla: je to krok správným směrem, naplňuje se, oč jsem i já usiloval. To by ovšem v bývalém tiskovém mluvčím nesměla zvítězit zhrzenost nad kritickou soudností.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno