Edit MediaBank: Ambrozek chce zastavit kácení stromů na Šumavě

Free text:

V nejcennějších lokalitách národního parku si musí příroda poradit s kůrovcem sama, argumentuje ministr životního prostředí Exministr Kužvart soudí, že je ohrožena existence šumavského parku. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) chce, aby v nejcennějších lokalitách Národního parku Šumava skončilo kácení stromů zasažených kůrovcem. „Jsem přesvědčen o tom, že důvody, proč se v prvních zónách parku takto zasahovalo, pominuly,“ prohlásil včera Ambrozek. Kácení stromů v prvních, nejvzácnějších oblastech šumavského parku, povolil před čtyřmi lety Ambrozkův předchůdce Miloš Kužvart (ČSSD). Zdůvodnil to obavou z toho, aby se lýkožrout nekontrolovatelně nerozšířil a totálně nerozvrátil přírodní systém. Kužvartovo rozhodnutí byl zásadní průlom do ochrany přírody v národním parku. Do té doby se stromy kácely jen v méně cenných lokalitách, v prvních zónách je totiž za normálních okolností prakticky jakákoli činnost člověka zakázána. I za trhání borůvek nebo sbírání hub hrozí pokuta. Kužvart je přesvědčen, že jeho rozhodnutí bylo správné, protože kůrovec ze Šumavy postupně mizí, a Ambrozkův krok kritizuje. „Ohrožuje šumavský národní park jako takový,“ soudí Kužvart. Ředitel šumavského parku Ivan Žlábek se nechtěl k Ambrozkovu záměru vyjádřit, protože o něm ještě oficiálně nebyl informován. Park ale nyní žádá, aby mohl v kácení jednotlivých stromů v první zóně pokračovat. „Kůrovcová kalamita je stejně na ústupu. Jestli pokračovat v kácení v první zóně anebo ne, to záleží na odborném posouzení,“ domnívá se Žlábek. Záměr ministra Ambrozka přivítalo ekologické Hnutí Duha, které kritizovalo porážení stromů v prvních zónách už od roku 1999, kdy se s ním začalo. Lidé z Duhy tehdy dokonce vlastními těly takřka měsíc bránili dřevorubcům v kácení smrků v oblasti Trojmezné. Požadovali i odstoupení ředitele parku. „Samozřejmě záměr pana ministra vítáme,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Exministr Kužvart tvrdí, že Ambrozek se chce Hnutí Duha zalíbit. „Je to populistické rozhodnutí,“ prohlásil Kužvart, který svým rozhodnutím v roce 1999 nastolil otázku, jestli si má příroda v ohrožení pomoci sama, nebo jí má pomoci člověk. „Když doutná stodola, je lepší ji nechat shořet a postavit na jejím místě novou?“ položil řečnickou otázku Kužvart, kterému doporučila ve výjimečných případech kácet stromy v prvních zónách vědecká sekce Rady národního parku. Někteří vědci ovšem od počátku kácení smrků zasažených kůrovcem kritizovali. „Bezzásahovost prvních zón je základním atributem národního parku. Ministr Kužvart svým rozhodnutím zpochybnil zařazení Šumavy mezi národní parky,“ uvádělo se v tehdejším prohlášení, které podepsal i ředitel Botanického ústavu František Krahujec nebo ředitel Entomologického ústavu František Sehnal. Také nynější ministr Libor Ambrozek je přesvědčen o tom, že by si příroda měla pomoci sama, i když bude třeba na čas na některých místech úplně suchý les. „Domnívám se, že by se s pomáháním už mělo přestat,“ míní Ambrozek, podle něhož by se mělo kácet jen v méně významných částech parku. „Zvykli jsme si, že střední Evropa je taková zahrádka a pro mnohé lidi je představa, že se nechá svému vývoji, nepředstavitelná,“ dodal. Ambrozek. Zároveň chce spojit rozdrobené první zóny parku v souvislý celek, aby mohly lépe odolávat kůrovci. „Více než sto třicet ostrůvků prvních zón není schopno samoregulace,“ vysvětlil Ambrozek. S tím v dlouhodobém plánu počítá i vedení šumavského národního parku. Časem by se první zóna měla zvětšovat a přesáhnout polovinu z celkové rozlohy 69 tisíc hektarů.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno