Edit MediaBank: Bavorsko a Rakousko volají Bursíka k zakročení proti kůrovci

Free text:

, Berlín/Vídeň/Praha – Největší německá země Bavorsko a Rakousko jsou velmi znepokojeny údajnou nečinností české strany v boji proti šíření kůrovcové kalamity na Šumavě. Ministři životního prostředí a lesního hospodářství napsali z Mnichova a Vídně svému kolegovi Martinu Bursíkovi naléhavé dopisy, aby se zasadil o dodržování více než tři roky staré dohody, podle níž má Česko v pásmu 200 metrů od hranic aktivně bránit šíření lýkožrouta. V dopisech, které dnes zveřejnilo české občanské sdružení Šumava 21, popisují ministři Josef Pröll a Josef Miller situaci jako nadále neúnosnou. Kvůli kůrovci, jenž prý na rakouskou a německou stranu Šumavy neomezeně proniká z české strany, prý vznikají nové mnohahektarové holiny a obrovské škody tamním lesníkům. Bavorsko i Rakousko přitom proti kůrovci podnikají rozsáhlá opatření, která se ale údajně míjejí účinkem kvůli neochotě příslušných českých úřadů ke spolupráci. Bavorský ministr zemědělství si Bursíkovi v dopise z letošního ledna stěžoval, že v hospodářských lesích patřících spolkové zemi Bavorsko v příhraničí „drasticky přibylo“ napadení stromů kůrovcem smrkovým. Nejhorší je prý situace v okolí Třístoličníku, kde jsou až 300 let staré smrkové lesy poškozeny tak silně, že jejich zkázu už nelze zastavit. Prölpak v dopise z 27. června upozornil, že jenom loni bylo v rakouském pohraničí kůrovcem napadeno 1000 hektarů lesa. Během loňska a první poloviny letošního roku rakouským lesům při hranicích s ČR vznikla škoda ve výši 620.000 eur (více než 14,5 milionu korun), tvrdí Pröl. Objem postiženého dřeva za tu dobu činí 18.500 metrů krychlových, vyplývá z informací rakouského ministerstva. Pröldokonce požaduje, aby bylo na české straně vytvořeno širší ochranné pásmo než jaké předpokládá dohoda, již údajně Česká republika nedodržuje. „Vycházíme z toho, že bez urychlených a účinných opatření na českém státním území – mimo jiné zřízení 500 metrů širokého ochranného koridoru podél státní hranice – nebudou ani rakouská ochranná opatření stačit,“ napsal Pröl. Rakouský ministr kromě toho vyzval k závaznému společnému plánování příslušných opatření a vyhodnocování jejich výsledků. Nejhůře na rakouské straně kalamita postihla lesní podnik v okolí kláštera Schägl, který je součástí lesního revíru Schwarzenberg. Jenom v nejvyšších polohách kolem hor Hufberg a Plechý vzniklo loni 35 hektarů holin. Správce místních lesů Johannes Wohlmacher označil úsilí rakouských úřadů a lesních podniků při neochotě českých sousedů ke spolupráci za „boj s větrnými mlýny“. Miller i Pröll se odvolávají na „dlouhodobě platnou dohodu“ podepsanou 3. února 2005 ve Vimperku. Česko se zavázalo vytvořit v Národním parku Šumava podél hranic s oběma sousedními zeměmi dvousetmetrové ochranné pásmo, v němž budou proti šíření kůrovce podniknuta aktivní opatření. Příslušné české orgány přitom údajně nereagují na opakované výzvy německých a rakouských správců lesů k dodržování této dohody. „Ministr Bursík, podporovaný malou skupinkou vesměs úzce specializovaných vědců a některými nevládními organizacemi, zejména Hnutím Duha, však trvá na rozšiřování bezzásahových zón v NP Šumava,“ píše sdružení Šumava 21 ve své dnešní tiskové zprávě. Podle sdružení varují odborníci před rizikem obrovské kůrovcové kalamity od loňska. Tehdy totiž Bursík rozhodl, že v Národním parku Šumava nebude zpracováno 180.000 metrů čtverečních kalamitního dřeva po orkánu Kyrill.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno