Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Šumava – Navzdory předpokladům Správy Národního parku Šumava poklesla loni početnost kůrovce na necelou polovinu oproti předchozímu roku i v Trojmezenském pralese, kde v devětadevadesátém roce zabránila blokáda ekologů plánovanému kácení napadených stromů. Ukázalo se, že poražení stromů má na populaci kůrovce v pralesovitých zbytcích malý vliv; mnohem důležitějším faktorem je počasí a přirození nepřátelé. Uvedla to Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí Duha. „Nepotvrdily se ani prognózy, na základě kterých správa parku rozhodovala o dalším kácení stromů. Ty očekávaly, že na konci roku 2000 bude, pokud nedojde ke kácení, v Trojmezenském pralese 29 tisíc kubíků napadených smrků. Ve skutečnosti to ale bylo třikrát méně, protože kůrovce prakticky nepřibylo. A letos počet nově napadených stromů opět poklesl. Horské smrkové pralesy, jejichž je kůrovec přirozenou součástí, se v národním parku vyvíjejí už jen na Trojmezné, kde kolísání počtu kůrovce potvrzuje, že jde o přirozený proces obnovy pralesa. Kácení by tento trend nezpomalilo, ale mohlo by jej urychlit,“ zdůraznila mluvčí. Podle vedoucího Programu Lesy Hnutí Duha Jaromíra Bláhy je vývoj na Trojmezné dalším debaklem prognóz lesních inženýrů. Potvrzuje, že na vývoj kůrovce mají větší vliv jeho přirození nepřátelé a počasí, než porážení stromů. „Namísto toho, aby správa parku chránila přirozený vývoj v unikátních pralesích, kácí staleté stromy kvůli nepříliš cenným umělým monokulturám smrku v okolí. Kácení v prvních zónách na rozdíl od kůrovce ničí cíl jejich ochrany, tedy zachování přírodních, člověkem přímo neovlivnitelných procesů, což je i hlavním posláním národního parku,“ upozornil Bláha
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno