Edit MediaBank: Chcete na Šumavě potkat zvířata? Máte šanci

Free text:

Šumava v srpnu přidá k 500 kilometrům pěších tras a 400 kilometrům cyklotras i dvě lákavé novinky Pro vyznavače divoké přírody je připravena trasa lemovaná nouzovými nocovišti a také první ze tří srubů, čili pozorovatelen zvěře, pohybující se v okolním terénu. Šumavský národní park se rozkládá na 68 tisících hektarech, které jsou z osmdesáti procent pokryty smrkovým a smíšeným lesem. Dnes je již opět eldorádem jelena evropského, rysa ostrovida, puštíka bělavého, tetřeva hlušce i datlíka tříprstého. Chtěli byste si tato zvířata prohlédnout zblízka? Dostanete šanci. Liška za stanem Stačí vzít batoh na záda a od 1. srpna vyrazit na pořádnou túru napříč Šumavou. V oblasti Hůrky, Poledníku, Modravy, Bučiny a Strážného je možné spočinout. Právě tam totiž vznikla nouzová nocoviště. Zde lze vybalit stan a využít plochu dostatečně velkou tak pro patnáct turistů, vybavenou dřevěnou sedací soupravou a WC. Možná vás tu čeká i setkání se šumavskou zvířenou. „V těchto klidnějších částech národního parku je zajímavé sledovat ptačí druhy, někdy i velmi vzácné, třeba datlíka tříprstého. V období soumraku, kdy zvířata vycházejí na pastvu, se může objevit jelen, srna anebo liška,“ líčí Zdenka Křenová ze sekce výzkumu a ochrany přírody NPŠumava. Třeba vám nad hlavou proletí puštík bělavý. Možná bude mít tato kouzelná sovička na nožce kroužek, což je poznávací znamení zoologů, kteří postupně vypustili do vzdušného prostoru národního parku 67 mláďat ptáka, který k Šumavě vždy patřil a pak z ní na čas úplně zmizel. Jeleni v oboře V srpnu bude hotova i první ze tří pozorovatelen, jež se postupně vztyčí na Jeleních Vrších a v lokalitách Beranky a Velký Bor. Půjde o vyvýšené, částečně zateplené dřevěné sruby se šindelovou střechou. Pojmou pětatřicet lidí, kteří se odtud pozorně zahledí do okolí. „Pozorovatelny jsou umístěny v těch částech parku, kam se zvířata, především jeleni, laně a srnci, pravidelně vydávají za potravou. Pozorovatelna je také v blízkosti zimních obůrek, kam se na zimu část zvěře stahuje a kde je přikrmována, aby nenatropila velké škody v lese,“ vysvětluje Zdenka Křenová. A kam zmizel rys? Zvíře, jehož ušní boltce zdobí štětičky, okolí tlamy licousy, dlouhá zrzavohnědá srst ozdobená hnědočernými tečkami mu povlává ve větru. Když si vyšlápne do krajiny, zdolá za den patnáct kilometrů. Za svůj domovský revír pokládá území až 360 kilometrů čtverečních veliké. Rys ostrovid je divoká kočka, samotář. Našlapuje tiše a vyhledává trasy, kde se s člověkem pokud možno nepotká. Přesto rysa, který byl lidmi na Šumavu vrácen v osmdesátých letech minulého století, v národním parku vídávají strážci i lesníci. Také zoologové, kteří vybavili patnáct rysů speciálními obojky, aby mohli sledovat jejich pohyb. Čte se to smutně. Při několikaletém výzkumu následně zjistili, že rysy Vítka, Radku, Edu a Chica pravděpodobně někdo zastřelil. U rysů jménem Ludvík, Berta a Milka to zoologové vědí s jistotou. Přesto se rys ostrovid vrátil na Šumavu a do přilehlého Bavorského lesa natrvalo. Právě na druhé straně Šumavy si mohou pohled na rysa, ale také na vlka, zubra či losa vychutnat i návštěvníci. Po vzoru Bavorska Národní park Bavorský les, který ctí heslo „nechte přírodu takovou, jaká je,“ totiž u Neuschönau a u Ludwigsthalu zbudoval pro tato zvířata přirozené výběhy. Žádná zoo, ale plocha 250 hektarů rozsáhlá, což už je dostatečný prostor pro přirozený denní rytmus zvířat, jež tu pobíhají, šplhají, koupají se či spí. Národní park Šumava se chystá podobný přirozený výběh pro zvířata zřídit rovněž.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno