Edit MediaBank: Dokážeme prodat lesnické know-how?

Free text:

Latinská Amerika musí obnovovat lesy. Je to šance i pro české firmy. Evropská unie by se chtěla podílet na obnově lesů na rozsáhlém území mezi Ekvádorem a Peru. Pokud by takový projekt Evropská komise schválila, je to příležitost i pro české firmy, říká honorární konzul Ekvádoru v České republice Vlastislav Beneš. Úspěšné působení v obou státech může přitom českým firmám pootevřít dveře i do jiných latinskoamerických států nebo i na další kontinenty. Celkové investice do tohoto projektu se odhadují na tři miliardy dolarů. Čeští lesáci jsou již v Latinské Americe známi – kromě Kolumbie a Ekvádoru působí v Chile, Peru, Mexiku, Guatemale, Venezuele a Bolívii. Zájem o jejich služby projevují i Honduras, Nikaragua a Paraguay. Pokud se zde chce ČR uplatnit, musí však postupovat daleko pružněji než nedávno v Číně, naznačuje Beneš. Čína totiž nakonec loni podepsala dohodu o spolupráci v lesním hospodářství nikoliv s českým, ale se slovenským ministerstvem zemědělství a české firmy tak přišly podle Beneše o 500 milionů dolarů. Projekty v Latinské Americe budou ještě větší než v Číně a ČR má rozhodně co nabídnout – od „inventarizace“ lesa přes genetické inženýrství a výstavbu školek po integrovanou ochranu lesa, zkušenosti z práce v lese či při zpracování dřeva. Husté andské lesy Jsou minulostí – mnohé z nich byly tak silně vykáceny, že dnes jsou na jejich místě pustiny. Se všemi důsledky, které to obnáší. K něčemu podobnému málem došlo ve Křtinách u Brna. Zdejších deset a půl tisíce hektarů lesa, na nichž hospodaří Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, by však dnes mohlo sloužit latinskoamerickým zemím jako modelový příklad, neboť půdní podmínky jsou do jisté míry srovnatelné se situací v Latinské Americe, konstatuje Beneš. Výtěžnost stromů se v Latinské Americe pohybuje mezi 30 a 40 procenty, zatímco v ČR může dosáhnout 96 až 97 procent, pokračuje Beneš. ČR přitom nemá jen lesní odborníky. Svaz výrobců dřevozpracujících strojů má v současnosti 75 členů. Nejaktivnější snahu o export však prý neprojevují výrobci, ale Mendelova univerzita. Ta hodlá v krátké době založit v Mexiku „demonstrační centra“ a instalovat zde některé české technologie. Nedávný 1. lesnický mezinárodní veletrh v mexické Guadalajaře potvrdil, že je o ně velký zájem. Pokud by byl projekt EU opravdu schválen anebo pokud by se ho rozhodly tamější vlády realizovat samy, musejí české firmy počítat s ostrou konkurencí. Agilně vystupuje především Finsko, které uzavřelo s mnoha latinskoamerickými zeměmi dohodu o vědeckotechnické spolupráci a v řadě z nich má privilegované postavení. Navíc je finské ministerstvo zemědělství a lesnictví proexportně orientováno. Podobně postupují i Francouzi. Své latinskoamerické polínko by rádo přiložilo také Rakousko, Švýcarsko a Švédsko. ČR je jako poměrně hornatá země vůči Finsku v Latinské Americe ve výhodě. Má i vhodnou a přitom relativně levnou techniku. Švédské nebo finské zemědělské traktory jsou výkonné, lesnické stroje jsou ale jednoúčelové, a tudíž drahé, zatímco české je možno použít i pro jiné účely. Jednodušší české technologie navíc nevyžadují vysokou kvalifikaci pracovníků. O českém „lesnickém know-how“ se ale podle Beneše bohužel příliš neví. S řadou latinskoamerických zemí navíc nemá ČR podepsánu ani smlouvu o spolupráci. Neexistuje také firma, která by podobné aktivity koordinovala. Jen samotné Mexiko přitom hodlá vynaložit na obnovu lesních porostů na 7,4 miliardy dolarů. Kolumbie plánuje zalesnění 1,5 milionu hektarů, Peru potřebuje akutně zalesnit 12 milionů hektarů, Ekvádor 1,5 milionu hektarů půdy. To je zřejmě také důvodem, proč chce Mendelova univerzita v Mexiku zavést zmíněná demonstrační centra, v nichž by bylo možné předvádět stroje, které má k dispozici. Bude to stačit? Beneš se podivuje nad tím, že se v Mexiku angažuje hlavně univerzita, ale žádný výrobní podnik, například některý z členů Svazu výrobců dřevoobráběcích strojů. Přestože Češi v Kolumbii vybudovali zřejmě nejmodernější lesní školku v Latinské Americe a snaží se prosadit i v dalších zemích, hrozí tak stále nebezpečí, že je znovu někdo předběhne. „Když jsme informovali o záměrech Mendelovy univerzity v Latinské Americe, zástupci Organizace Spojených národů pro zemědělství a výživu (FAO) v Peru a Ekvádoru nás vyslechli a ptali se, jak je možné, že o těchto dovednostech Čechů není nic známo představitelům ústředí FAO v Římě,“ stěžuje si Beneš. Stroje Mendelovy univerzity přitom pracují na Aljašce, v Kanadě, na Sibiři, ale také v Pyrenejích. Všichni jsou nepřátelé Přežijí latinskoamerické a zejména amazonské lesy, které zásobují kyslíkem planetu? Nepřátel mají více než dost. Největšími jsou zemědělci, kteří získávají novou půdu vypalováním lesů. Zbytky dřeva, které zbudou po požárech, zetlí a působí jako hnojivo. První rok díky nim půda rodí, pak však její úrodnost dramaticky klesá. Řešení je jednoduché – stačí vypálit další kus lesa. Dochází přitom k obrovské erozi půdy. Co nepoškodí eroze, spase dobytek. Půda ztvrdne a vláha z ní pak stéká. Mnozí dřevaři jsou zase schopni zničit kvůli jedinému vybranému kmeni až hektar lesa. Ochrana a obnova lesů může pomoci i v boji proti drogám. K vypěstování máku na hektaru půdy je totiž třeba obětovat hned čtyři hektary. Zkušenost Peru přitom říká, že kde byl zaset mák, nevyroste čtyřicet let vůbec nic.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno