Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Začátkem listopadu jsem na Neviditelném psu zveřejnil dopis bavorského ministra zemědělství a lesů Millera českému ministru zemědělství Palasovi. Stěžuje si v něm, že náměstek českého ministra životního prostředí Ambrozka Ladislav Miko opakovaně ignoruje dopisy ředitele jeho úřadu Erlbecka. Bavorské ministerstvo v nich po Češích několikrát neúspěšně požadovalo obnovení zásahů proti kůrovci v první zóně Národního parku Šumava u státní hranice. Tyto zásahy skončily poté, co se Ambrozek pouhých šest dnů po žádosti Hnutí Duha rozhodl odvolat předchozí vedení NPŠ v čele s Ivanem Žlábkem. Nový loajální a poslušný ředitel NPŠ Alois Pavlíčko už proti kůrovci nezasahuje – přesně jak si aktivisté Duhy dlouhá léta přáli. Podle soudního znalce Ivo Viceny už kvůli tomuto „nezodpovědnému pokusu“ došlo k poškození přírody, které lze vyčíslit částkou 8 miliard korun. Mezi českými zastánci bezzásahového režimu v NPŠ vyvolal Millerův dopis doslova paniku. Vyvrátil totiž jejich nesčetněkrát opakovaná tvrzení, že bychom měli nekriticky a slepě převzít bavorský přístup k řešení kůrovcové kalamity – navzdory faktu, že kvůli němu bavorská strana Šumavy připomíná hřbitov mrtvých stromů. Pavlíčkovo vedení NPŠ tak dnes připomíná československé komunisty, přebírající „převratné sovětské zkušenosti“ s likvidací třídního nepřítele, rozorávání mezí, pěstováním moruší, výsadbou větrolamů a zakládáním mičurinských kroužků. Před několika dny se mi podařilo získat další velmi zajímavý důvěrný dokument: dopis vedoucího lesního programu Hnutí Duha Jaromíra Bláhy, adresovaný předsedovi bavorské sekce nevládní ekologické organizace Bund Naturschutz Hubertu Weinzierlovi. Dokazuje, že MŽP sice bavorskému ministru Millerovi záměrně neodpovídalo, ale že jeho dopis s žádostí o sanaci kůrovce v české 1. zóně poskytlo Hnutí Duha. Čeští lobbysté se pak obrátili na svou bavorskou partnerskou organizaci s žádostí o „ovlivnění stanoviska bavorského ministerstva“. Jinak řečeno: MŽP zneužilo Hnutí Duha jako nátlakovou skupinu k zprostředkované manipulaci zahraničního politického partnera. Ministra Ambrozka přitom s Duhou spojují úzké politické, personální a finanční vazby. Už rychlost, se kterou byl po žádosti Duhy odvolán bývalý ředitel NPŠ Žlábek ostatně naznačuje, že vztahy zelených lobbystů a ministra nejspíš nejsou zcela standardní. „Na české straně jsme o této problematice jednali se zástupcem ministra Mikem, bude dělat v této věci vše, co bude v jeho moci (interní informace)“, stojí doslova v Bláhově dopise. Hnutí Duha se tak zároveň přiznává k tajnému („internímu“) ovlivňování strategických rozhodnutí MŽP. Už jen tohle samo o sobě by zřejmě ve standardně fungující demokracii stačilo k okamžité rezignaci ministra Ambrozka a náměstka Mika. V Bláhově dopise se píše, že současné vedení MŽP může být „v kteroukoli dobu odstraněno“. Vzhledem k průzkumům veřejnémo mínění (trvale vysoké preference ODS) se tak s vysokou pravděpodobností stane po nejbližších volbách. Potenciálně klientelistické vazby zelených aktivistů a ministra se tím přeruší a Šumava znovu získá naději zůstat zelenou. Doufejme jen, že na razantní zásahy nového nezávislého vedení NPŠ proti kůrovci už nebude příliš pozdě. Otázkou zůstává, kdo ponese ponese politickou a kriminální odpovědnost za osmimiliardovou škodu na životním prostředí, ke které už podle soudního znalce na Šumavě došlo. Text dopisu: Praha, 28.července 2004 Vážený pane Weinzierle, obracím se na Vás s následujícími informacemi a prosbou, abyste nám pomohl v této záležitosti. I. Dohoda mezi ČR a SRN (Bavorskem) o společné péči Národního parku Šumava a Bavorský les. Možná varianta: Podepsání druhého Memoranda (doplnění předešlého memoranda o společné spolupráci) Důvod: Politická situace v ČR je momentálně velmi nestabilní, současné vedení ministerstva (ministr ŽP Libor Ambrozek a zástupce Ladislav Miko), které usiluje o pozitivní změny v NP Šumava, může být v kteroukoliv dobu odstraněno. Momentálně je projednáváno nové složení vlády a existuje naděje, že Abrozek ministrem zůstane. Současně je však také pravděpodobné, že během jednoho roku dojde k novým volbám. Změny ve vedení ministerstva by mohly znamenat přerušení započatých reforem v NP Šumava. Proto je nutné doposud probíhající reformy v NP Šumava upevnit, a sice prostřednictvím: 1) změny rozdělení zón v plánu managementu – na tom pracujeme, návrh změn dosavadního členění zón je předložen, jeho projednávání se budou oddalovat a výsledek je nejistý; obce na území NP jsou proti avízovaným změnám 2) podepsáním společného závazného prohlášení, které má znemožnit, aby političtí zástupci českého MŽP podlehli tlaku obcí a lesnické lobby Také NP Bavorský les má problémy s obcemi při jednáních o rozšíření první zóny. To by mohlo snahy o rozšíření první zóny v NP Šumava ztížit. Mezinárodní prohlášení by pomohlo i NP Bavorský les. Otázka je, jak bychom měli postupovat. Varianta A – ze spodu: Správa NP Šumava a správa NP Bavorský les sestaví dokument, který bude podepsán od současných ministrů. Varianta B – se zhora: Společné prohlášení bude sestaveno ministry. Na českém MŽP vládne momentálně pozitivní klima, zatímco situace ve správě NP ještě není zcela stabilizovaná. Když prohlášení sestaví správa NP, hrozí event. konflikt s obcemi. Na české straně jsme o této problematice jednali se zástupcem ministra Mikem, bude dělat v této věci vše, co je v jeho moci (interní informace). Potřebujeme jen pomoc od BUND v tom, aby tato věc byla podobným způsobem dohodnutá i s německým, potažmo bavorským ministrem ŽP a aby nám bylo v daném případě sděleno s kým se event. dohoda uskutečnila a s kým může náměstek Miko vstoupit do oficiálních jednání. Bylo by dobré, kdyby tyto jednání mezi ministerstvy podpořilo usnesení česko-německé komise pro životní prostředí. II. Trojmezná Kácení hodnotného jehličnatého lesa podél německo-rakousko-české hranice od Trojmezné po Plechý jsme zabránili blokádou v roce 1999. 2000–2003 se na základě stěžující si strany rakouského kláštera Schläglv kácení v 200 m širokém ochranném pruhu podél hranice s Rakouskem a Německem pokračovalo. Tento rok česká správa NP kácení v pralese Trojmezná zastavila, aby zabránila vzniku holin na horském hřebenu. Problém: Znovu protestují rakouští majitelé lesů a rakouská Zemská lesní rada (Landesforstrat). Pro české MŽP je nyní ovšem největším problémem, že dostali výzvu k pokračování v započatých opatřeních v 200 m širokém ochranném pruhu od bavorského ministerstva zemědělství a lesů (ministerský ředitel Erlbeck). Prales je na tomto místě ovšem jen 500 široký, takže při dodržení tlumící zóny zbude pro volný rozvoj pralesa jen 300 m široký pás, což by znamenalo jeho definitivní zničení. Obnovení kácení české MŽP už naštěstí tento rok povolit nemůže, protože by se muselo zahájit nové správní řízení, což je již letos pravděpodobně nezvládnutelné. Pravděpodobně bude české MŽP reagovat tím způsobem, že přistoupí na společné jednání s bavorským ministerstvem – v optimálním případě s prohlídkou terénu – v září. Existují cesty k ovlivnění stanoviska bavorského ministerstva? V příloze Vám faxuji dopis pana Erlbecka. S přátelskými pozdravy Jaromír Bláha a Julia Bartoš
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno