Edit MediaBank: Evropa má lepší legislativu, říká Bláha

Free text:

Rozhovor Ekologický aktivista z Hnutí Duha neprozradil, jak hodlá hlasovat v referendu o vstupu do EU České Budějovice – Když před časem mezi sebou diskutovali ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha o Evropské unii, skončilo jejich malé referendum patem. Na jednotném stanovisku se nedohodli. Odborná i laická veřejnost přesto hnutí vnímá spíše černobíle. Pro jedny jsou to fanatici, kteří se přivazují ke kmenům stromů. Pro další patří Duha ke sdružením, která mají možnost kontrolovat dodržování zákonů. Přežijí tito nadšenci vstup do Evropské unie? Koho potom budou kontrolovat? Snad úředníky z Bruselu? Třiatřicetiletý Jaromír Bláha je vedoucím programu lesy Hnutí Duha. Funkcionářům šumavského parku leze na nervy. „Evropské zákony jsou dobré. Jenom pořád nevíme, jak půjde kontrolovat jejich dodržování. My se s řadovými lesníky dokážeme i domluvit. Brusel ale bude dál než Praha,“ tvrdí. *Jste osobně pro vstup do Evropské unie? My jsme se jako sdružení domluvili, že naše názory nebudeme zveřejňovat. Ani osobní. Mohu jen prozradit, že co člen, to jiný názor. *Čím se tedy změní podle vás Národní park Šumava, pokud se staneme členy EU? Rada Evropy by nejraději viděla jako jeden celek šumavský park a bavorský národní park. Nám se podařilo dojednat s komisí pro životní prostředí Evropské unie, že Národní park Šumava by měl po vstupu do unie podobný režim jako bavorský park. Národní park Šumava je totiž na seznamu lokalit v projektu Natura 2000, které po vstupu do unie budou na jejím seznamu jako chráněné rezervace a budou podléhat dozoru Rady Evropy. *Znamená to pro vás naději k lepšímu? Bude záležet na aplikaci zákonů. Pokud se budou dodržovat, je šance, že nešetrné zásahy v parku zmizí. Opakuji, je to problém v dodržování zákonů. Na jedné straně se říká, že v Evropě je úcta k zákonům velká, ale stejně jako u nás existují výjimky, lobbistické skupiny. Uvidíme. *V praxi by to znamenalo, že parky Šumava a Bavorský les budou mít dva managementy podléhající evropské komisi. Jak se ale shodnou, když obě vedení dnes mají zcela odlišný názor na ochranu, třeba na likvidaci kůrovce? Musela by se sjednotit. Asi se tak nejspíš stane. Obě vedení se ale budou muset shodnout hlavně ve vztahu k Bruselu v rámci centralizace Evropy. Jak už jsem řekl, domáhání se práv, pokud bude porušovaný zákon, bude podle mě v Evropské unii komplikované. Otázka, jestli unie bude pro nás znamenat víc negativ, nebo víc pozitiv, je pro mě v tuto chvíli ošemetná. *Vraťme se domů. Na Šumavu. Pro novináře jste čitelní: Jste proti plošným zásahům proti kůrovci a proti kácení v prvních zónách parku. Obviňujete správu parku z toho, že pod jejím dohledem mizí stromy i v nejvíc chráněných zónách. Předpokládám, že také letošní léto budete park kontrolovat. Určitě. V minulých letech jsme podobné prohřešky prokázali. Například to, že se kácelo v prvních zónách bez povolení ministerstva, to bylo vydané až potom. Také letos už jsme při poslední kontrole napočítali osmdesát poražených a ilegálně odvezených stromů. Budeme hlavně kontrolovat, jestli při kácení jde opravdu o likvidaci polomů z loňského podzimu. *Co můžete dělat po zjištění, že lesníci porušují režim parku, lesní plán? Podáme podnět na inspekci životního prostředí, ale i trestní oznámení na policii. Vždyť jeden takový kmen stromu má cenu průměrně tři tisíce pět set korun, kvalitnější ale i pět a více tisíc. V hospodářské evidenci, kterou správa vede, se většinou toto dřevo neobjeví. Správa parku vždycky souhlasí s naším zjištěním, že strom byl poražený či odvezený neoprávněně, ale nikdy už nenajde viníka. Ani policie ho nenajde. Přitom jsou místa, odkud kmeny musí odklízet jedině vrtulník, a hajný musí každý strom evidovat. Zapsané kmeny vrtulník nakládá a stejný počet zboží musí vykázat zase příjemce. Je to jednoduché. Policie dokonce zjistila, že jediný vrtulník, který nad územím parku v minulých letech létal, byl stroj najatý a placený správou parku. Správa parku teď přiznala, že ztrátu dřeva zjistila. Ale nepodala trestní oznámení, a snažila se to ututlat. *Jaký má tedy vaše poslání význam? Alespoň je tu vědomí, že les někdo z nevládních a nezávislých skupin kontroluje. Že monitoruje práci státních zaměstnanců a zveřejňuje jejich nedostatky. *Za jaké peníze? Někteří lidé tvrdí, že vás platí zahraniční lobby. Také to slyšíme. Třeba zahraniční naftařská mafie. Je to nesmysl. Sám musím mít kromě Duhy ještě normální zaměstnání, i když na částečný úvazek. Jenom Duha by rodinu neuživila. *Máte pořád potíže se vstupem do prvních zón? Pokud vím, vloni vám správa parku vstup dokonce zakázala. Odvolali jsme se k ministerstvu životního prostředí a to rozhodlo, že nezávislá kontrola vykonávaná občanským sdružením je veřejným zájmem. Teď máme povolení, ale maximálně pět lidí na den. Navíc musíme před každou akcí správě hlásit, kde se budeme pohybovat. Je to málo, potřebovali bychom se rozdělit na skupiny. Přitom v parku chodíme opatrně, nepoškozujeme životní prostředí. Teď se nám správa parku snaží omezit ještě přístup blokováním vstupu do takzvaného klidového území, což jsou lokality na Modravsku, u Kvildy a u Trojmezné. Argumentuje ochranou tetřeva, i když tam normálně jezdí traktory. *To je letitý střet mezi vámi a parkem. Stalo se vám, že vás někdo z lesníků nebo z lesních dělníků napadl? Ano. Když jsme fotografovali, jak těžkým lesním traktorem dělají erozní rýhy. Nebo loni se za námi lesníci plížili lesem jako malé děti jenom proto, aby vyslechli, kam chceme jít. Na druhé straně, když potkáme rozumného lesníka, dokážeme si spolu docela zajímavě popovídat. *Váš bratr je lesník na Šumavě. Přepokládám, že máte k lesu dlouholetý vztah i vy. Oba jsme vyrostli na hájovně u Kostelce nad Černými lesy u tety. Odmalička jsme se zajímali o ekologii, vzpomínám si, jak jsme jako kluci zachraňovali břehule. Jezdili jsme často na výlety a spali pod širákem. *Jak jste na tom s trempováním dnes? Bývalý premiér a ministr Jan Stránský, který je ředitelem jihočeského krajského úřadu, nedávno přiznal, že přespává v šumavském parku jen tak ve spacáku. Rozhodně v létě na Šumavě spíme pod širákem. Je to silný zážitek, vnímat les jako živý organismus a sebe jako jeho součást. Také v tom je rozdíl mezi cítěním naším a lesníků. Oni berou les jako lidský výplod. Jsou přesvědčeni, že ho musí pěstovat a neustále se o něj starat. Domnívají se, že pokud by to nedělali, zůstala by po něm poušť. Ale to není pravda. Les se o sebe postará. *Je vaše manželka také ekologickou aktivistkou? Je na mateřské a nikdy v Hnutí Duha nebyla. Bývá doma s dcerou. Syna ale už zaučuji a jezdí se mnou. Je v tom po mně. Jaromír Bláha (33 let). Vedoucí pracovník Hnutí Duha, řídí program lesy. Vystudoval Veterinární fakultu v Brně a částečně pracuje ve veterinární nemocnici v Českém Brodě. Žije v Dobříši, jeho bratr je lesník ve Volarech. Má ženu a dvě děti, šestiletého syna a roční dceru.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno