Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
O tom, jak vypadal předchůdce všech současných plemen skotu, dnes už vymřelý pratur, si mohou udělat představu návštěvníci obce Křišťanov na Prachaticku. Chovu takzvaného „náhradního pratura“, který je prakticky věrnou kopií svého dávno vyhynulého předka, se tu už dva roky věnuje společnost GW FARMA. „Pratur je vlastně velmi unikátní záležitost. Nevím, že by ve šlechtění jiných zvířat něco podobného podařilo. Zajímám se o to od dětství. Splnil jsem si sen,“ říká František Šimek, majitel farmy, která je součástí podnikatelské skupiny firem zabývajících se chovem skotu a výrobou masa na Volarsku. Desetičlenné stádo těchto unikátních přežvýkavců si farma dovezla z Holandska. V novém prostředí si zvířata velmi dobře zvykla, což potvrzuje také narození dvanácti telat. Aby si turisté mohli „náhradního pratura“ prohlédnout z bezprostřední blízkosti, vybudovala farma u ohrady pozorovatelnu. Při troše štěstí tak lidé mohou tohoto unikátního tvora spatřit přímo v jeho novém domově. Pratuří maso budou moci zájemci v budoucnu také ochutnat. „Zatím jsme neporazili žádný kus, ale pokud se stádo rozroste, budeme o tom uvažovat. Maso bude zvláštní tím, že tato zvířata žijí jen v přírodě. Nepotřebují žádný přístřešek ani různé přikrmování,“ vysvětlil Šimek. Chovem pratura se GW FARMAchce především zapojit do mezinárodního projektu zaměřeného na toto jedinečné zvíře. Podporuje ho Velká Herbivorova nadace, kterou založil Světovým fond přírody. „Náhradní pratuři“ jsou vzhledem i chováním blízcí původním divoce žijícím praturům, kteří se na Šumavě vyskytovali ještě v 11. století. Zvířata tehdy žila v celé Euroasii a na pobřeží severní Afriky. Ve 12. století ze střední Evropy ale nenávratně vymizela. Jejich poslední divoce žijící kusy žily ještě v 16. století v oblastech polského Mazovska a zároveň byly v této zemi chovány v některých oborách. Poslední pratuří kráva pak uhynula v polském Jaktorově v roce 1627. Před II. světovou válkou přistoupily některé zoologické zahrady v Německu ke zpětnému vyšlechtění pratura z primitivních plemen domácího skotu. Projekt vycházel z předpokladu, že plemena domácího skotu, jejichž praotcem byl divoce žijící pratur, mají ve své genetické výbavě genový základ svého předchůdce. Pozoruhodných výsledků v této chovatelské práci dosáhly zejména zoo v Berlíně a Mnichově. Díky úsilí spojeného se jmény bratrů Lutzů a Hecků můžeme i dnes, v 21. století, spatřit zvířata, která jsou téměř identická s vymřelým praturem.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno