Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Hnutí Duha spolu s dobrovolníky a správci šumavského národního parku zřídilo u Plešného jezera informační stánek o šumavském pralese. Během letních prázdnin se tam turisté a návštěvníci Šumavy seznámí například s usycháním stovky let starých, oslabených smrků. Zároveň se mohou zapojit do ankety, zda jim vadí pohled na uschlé stromy, či zda kácet kvůli kůrovci odumírající stromy v nejpřísněji chráněné zóně parku, informoval ČTK Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Správa NP Šumava nechává v některých místech stromy napadené kůrovcem ležet, než aby je vykácela a vytvořila holou pláň. Jedním z porostů, kterých se to týká, je 300 let starý smrkový prales nad pramenem Vltavy. Právě na toto místo se ekologové z Duhy zaměřili. „Trojmezenský prales je největším a nejzachovalejším zbytkem horského smrkového pralesa ve střední Evropě. Patří mezi místa, kde se proti kůrovci nezasahuje. Část starých smrků zde proto uschla a divoká změť suchých stromů chrání bujný růst, kterým vzniká nová generace zeleného pralesa,“ uvedl Bláha. U stánku se střídají dobrovolníci z Duhy se studenty Jihočeské univerzity, kteří jsou v parku na odborné praxi. Lidé mohou v orientační anketě vyjádřit svůj názor, jak by se měli správci národního parku zachovat, zda proti kůrovci zasáhnout a napadené stromy pokácet, aby se lýkožrout nešířil do okolí. Někteří regionální politici se obávají, že suché stromy budou návštěvníky Šumavy odrazovat, čímž klesnou příjmy místních obcí. Anketa je anonymní a její výsledky předají aktivisté z Duhy správcům parku, ministerstvu životního prostředí a Jihočeskému kraji. Už loni se ekologové ptali turistů, jaké řešení by zvolili v případě kůrovcem napadených stromů u pramenů Vltavy. Rozhodně nebo spíše nekácet doporučilo 78 procent dotázaných. Naopak pro zásah bylo 16 procent respondentů. Ankety se zúčastnilo 3563 lidí.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno