Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Hospodaření v Národním parku Šumava by se mělo radikálně změnit. Vyplývá to z doporučení expertů Světového svazu ochrany přírody (IUCN). V závěrečné zprávě jejich loňské zářijové šumavské mise mimo jiné nabádají ke změnám ve fungování Správy národního parku, scelení prvních nejchráněnějších zón a upuštění od boje proti kůrovci kácením napadených stromů. Doporučení IUCN jsou vodou na mlýn pro Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a především pro Hnutí DUHA, naopak vedení parku návrhy na zásadní změny nepotěšily. Přestože závěry zprávy, kterou 6. března zveřejnilo MŽP, mluví jasně a lze je zjednodušit jako obrat o 180 stupňů od dosavadní praxe, reakce vedení ministerstva je zdrženlivá. „Konkrétní řešení situace na Šumavě vznikne až na základě široké diskuse,“ upozornil na tiskové konferenci Ladislav Miko, šéf sekce ochrany přírody a krajiny MŽP. Podle něj je jasné, že pokud má park zůstat v kategorii 2 podle hodnocení IUCN, pak bude potřeba činit kroky, které zpráva navrhuje. Zatím se ale neodvážil odhadnout, jak dlouho to může trvat. „Existující plán péče vytyčil plán, který se my budeme snažit urychlit,“ uzavřel Miko. Ještě zdrženlivěji se vyjádřil současný ředitel Správy národního parku Ivan Žlábek: „Zpráva obsahuje řadu inspirativních věcí, ale je tam i několik věcí, které se mi nelíbí.“ Zdůraznil, že není kam spěchat, protože tzv. přechodové období, kdy má park dosáhnout všechny požadované parametry, končí až v roce 2030. Když nic jiného, tak je zpráva IUCN dalším hlasem do diskuse o boji s kůrovcem. Autoři totiž mluví o tzv. bezzásahovosti, tedy opaku plošného kácení, ke kterému na Šumavě docházelo. Princip nezasahování do chráněného území navzdory masivnímu rozšíření kůrovce deklaroval také ministr životního prostředí Libor Ambrozek. „V chráněné oblasti nelze o kůrovci mluvit jako o kalamitě. Jde o přirozené chování přírody stejně jako v případě laviny nebo jiné ničivé události,“ prohlásil Ambrozek a dodal, že příroda si také po svém poradí, i když to může trvat několik generací. Výsledky zkoumání IUCN přivítali také ochranáři z Hnutí DUHA. „Zpráva potvrdila vše důležité, co jsme vedení národního parku léta vyčítali,“ liboval si Jaromír Bláha. Zároveň však upozornil, že podle něj jsou formulace zahraničních expertů mnohem důraznější, než jak je prezentuje MŽP. Dokument považuje Bláha za průlomový především vzhledem k tomu, že IUCN je mezinárodní prestižní institucí, která má respekt a důvěru obou stran ve sporu o Šumavu. Těsně před uzávěrkou EkoListu ministr životního prostředí Libor Ambrozek prohlásil, že na post ředitele Národního parku Šumava vypíše výběrové řízení. Jedním z důvodů byly závěry mise IUCN. Během výběrového řízení budou muset uchazeči předložit koncepci, jak by chtěli park vést. „Vzhledem k tomu bude řízení trvat spíš měsíce než týdny,“ řekla EkoListu mluvčí MŽP Karolína Šůlová. Foto – Pohled na jednu z modravských slatí. Snímek pořízen v polovině srpna 1998. Podmáčené a rašelinné smrčiny odolávají kůrovci, který se na ně „tlačí“ ze všech stran.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno