Edit MediaBank: Kůrovce "vyřeší" senátoři

Free text:

VIMPERK Senát se bude poprvé ve své historii zabývat kůrovcovou kalamitou na Šumavě. Podle některých členů horní komory je totiž situace v Národním parku Šumava natolik vážná, že vyžaduje okamžitý zásah. Výbor pro veřejnou správu a životní prostředí proto na září svolává mimořádnou schůzi, na níž by měli odborníci i politici dospět k závěru, jak se bude ochrana šumavské přírody dále vyvíjet. Většina členů výboru dokonce Šumavu před čtrnácti dny navštívila. "S tím, co jsme viděli například v oblasti Březníku, jsem se dodnes nevyrovnal - 1200 hektarů zcela uschlého lesního porostu," říká senátor Pavel Eybert (ODS). Protože se v prvních, nejcennějších zónách Šumavy proti kůrovci nezasahuje, brouk se podle Eyberta množí a vylétává do druhých a třetích zón. Pokud se podle něj nebudou kůrovcem zasažené stromy kácet, brouk začne ohrožovat celou Šumavu. S tím souhlasí starostové některých obcí, kteří formou otevřeného dopisu ve středu vyzvali premiéra Jiřího Paroubka, aby se zasadil o změnu ochranářské koncepce na Šumavě. Dopis podepsalo jedenáct šumavských starostů. Správa parku ale tvrdí, že kácení stromů chráněný les nevyléčí. Šumava byla před 130 lety z 80 procent uměle osázena smrkovou monokulturou, která je zejména ve vyšších polohách málo odolná vůči vnějším vlivům. "Máme jen dvě řešení. Buď les vykácíme a necháme holé kopce, které se bez záruky úspěchu pokusíme znovu osázet, nebo necháme stromy zemřít vestoje," říká mluvčí SNPŠ Radovan Holub. Pod usychajícími stromovými pahýly ale má mladý porost údajně mnohem větší předpoklady k růstu než na holinách. "První zóny národního parku jsou tu od toho, aby v nich člověk nechal přírodě volnou ruku," uvedl Petr Ješátko, profesionální lesník ze Železné Rudy. Obě strany sporu se každopádně shodují v jednom - koncepce ochrany přírody na Šumavě potřebuje nejen odborné, ale rovněž politické rozhodnutí.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno