Edit MediaBank: Kůrovce zahnalo chladné počasí

Free text:

Životní prostředí a ekologie Téma Rojení brouka se chystá na červenec, Jihočeši jsou na rozdíl od kolegů na severu klidní Jižní Čechy – Jihočeští lesníci tvrdí, že líhnutí lýkožrouta smrkového naštěstí zastavilo letošní chladné počasí. Lesy na Písecku ale trápí jiný druh tohoto brouka, který napadá mladé stromky. Kůrovci začnou vylétávat za čtrnáct dní. Jihočeský region s největším množstvím lesů je na rozdíl od jiných v relativním klidu. Naopak lesníci hlavně ze severu Moravy a Čech tvrdí, že za pár týdnů postihne Česko snad nejhorší napadení kůrovcem za posledních deset let. „Předpokládáme, že v našich lesích bude kůrovce asi polovina z loňského množství,“ uvedl šéf šumavského národního parku Alois Pavlíčko. Méně kůrovce očekávají také lesy na Vyšebrodsku, Prachaticku a Českobudějovicku. „Chladnější jaro vylétávání utlumilo,“ míní vedoucí sekce ochrany lesa českobudějovické České inspekce životního prostředí Karel Simon. „Odhaduji, že kůrovce bude dost, ale určitě ne desetinásobek z loňska, jak tvrdí někteří lesníci,“ míní ředitel společnosti Lesy Karel Schwarzenberg se sídlem na Orlíku nad Vltavou Josef Vovesný. Škody i množství kůrovce se dají podle něho dopředu těžko odhadnout, protože záleží na počasí, které má stále výkyvy. Napadení kůrovcem není plošné Větší výskyt kůrovce tuší správci lesů na Táborsku a Písecku. „Ležíme v pásmu Strakonice – Písek Dobříš – Praha, kde se kůrovec šíří vždycky nejvíc. Stavíme lapáky, soustřeďujeme se na nahodilou těžbu,“ uvedl Josef Vovesný, který spravuje deset tisíc hektarů schwarzenberského lesa. Naproti tomu menší rojení čekají správci lesů ve vyšších polohách. Brouk totiž potřebuje k vylétávání z kůry teplotu alespoň čtrnáct stupňů nad nulou. „Jsme na tom dobře, pánbůh nás má rád,“ pochválil ředitel Lesů Vyšší Brod Jan Märtl. Studené a deštivé jaro podle něho postup brouka zastavilo, takže množství lapáků, kterých Vyšebrodští nastražili víc než jindy, je nadhodnocené. Na Písecku ničí brouk mladé stromky Pesimisté varují, že mohutné letní rojení přijde, jenom se letos opozdí. Podmáčené lesy v nižších polohách totiž po povodních zapříčinily přemnožení kůrovce, který nakladl mimořádné množství vajíček. Městské lesy Písek však letos sužuje jiný druh lýkožrouta, jenž ničí mladé porosty. „U nás mluvíme o kalamitě. Nejde o lýkožrouta smrkového, ale o jeho menší druh, kterému prospělo loňské sucho a horko. Napadá mladé smrky. Nemůžeme je odkorňovat, žloutnou a usychají,“ poznamenal ředitel městských lesů v Písku Jiří Procházka. Připomněl, že takové škody na mlází nepamatují. Likvidace tohoto kůrovce je navíc složitá. Lesníci musí smrčky uřezávat a odvážet na místo, kde je zničí. V lesích totiž platí od dubna zákaz rozdělávání ohňů. Lýkožrout straší lesníky už sto let Pohroma, nebo normální přírodní proces? Proti kůrovci pořádali tažení lesáci už v době spisovatele Karla Klostermanna na konci 19. století. Tehdy šlo o umělé zalesnění Šumavy smrky. Také taková informace nahrává současným odborníkům. Tvrdí, že smrkové lesy, které napadá lýkožrout smrkový, jsou pro krajinu nepřirozené. Smrk je náchylný na podmáčení a vývraty a poškozené stromy jsou pastvou pro škůdce. Smrky ale mají nejraději majitelé lesů, kteří v nich vidí rychlý zisk. Ekologové zase navrhují smíšené lesy. Také ve způsobu likvidace si ekologové a majitelé lesů dobře nerozumějí. Zatímco první tvrdí, že kůrovec je jen zrcadlem stavu lesů, druzí bijí na poplach, likvidují škody a na očištěných místech vysazují zase smrky. Ministerstvo zemědělství letos v únoru vydalo závazný pokyn pro majitele lesů, jak mají porosty ošetřovat. Karel Simon z České inspekce životního prostředí poznamenal, že velcí vlastníci si vzali pokyn k srdci, problémy jsou ale s menšími, kteří mohou ohrozit obrovské lokality. „Horší je to s malými restituenty. Žijí třeba v Praze a les v jižních Čechách nevidí celý rok,“ řekl Simon. Kůrovci prospěly poslední dva roky Lesníci tvrdí, že proti kůrovci je zranitelnější oslabený les. Ten předloni poškodily deště a povodně a vloni zase sucha. „Vzhledem ke klimatickým výkyvům, které oslabují les, se očekává, že smrkové porosty budou hynout,“ uvedl odborník na lesy z Hnutí Duha Jaromír Bláha. Tvrdí, že organizace má studii, podle níž smrkové lesy budou růst přirozeně v roce 2030 jen na nejvyšších vrcholech hor. V nížinách a ve středních polohách budou hromadně hynout. Ekologové i správa šumavského parku přitom zastávají podobný pohled na lesy: V prvních zónách národního parku nechat přírodu nedotčenou, v nižších polohách a v druhých a třetích zónách, kde už jsou hospodářské lesy, by se mělo proti brouku šetrně zasáhnout. Kritického stavu dosáhlo letos množství kůrovce na německé straně Šumavy. „V současné době řešíme ochranu lesa v léto lokalitě pomocí feromonových lapačů. Budeme zvažovat i jiné alternativy ochrany, například odkornění stromů bez jejich kácení,“ řekl šéf národního parku Pavlíčko. Kůrovcová těžba v šumavském parku Rok 2000 – 45 200 Rok 2001 – 23 600 Rok 2002 – 8 758 Rok 2003 – 14 360 Rok 2004 – 1 757 Nejvyšší těžba Rok 1996 – 177 206 Údaje v metrech krychlových

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno