Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Dalibor Povolný, Brno Ohlasy a dopisy Ad LN 22. 5. 1999: Mediální hra skůrovcem. Rád bych reagoval na článek od Čestmíra Hofhanzla, ve kterém se zmiňuje o kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava. Podstatou zřizování národních parků s lesními ekosystémy jsou mezinárodně stanovené normy. Říká se v nich mj., že vegetace těchto porostů musí být rozdělena do pásem, přičemž pásmo první musí zůstat za všech okolností intaktní. Ponecháme-li stranou ryze odbornou otázku, jak zasahovat proti kůrovci, je nesporné, že tlumení kůrovcové kalamity na Šumavě probíhá v rozporu se statutem národního parku, jak nejlépe dokládá srovnání s poměry v sousedním Bavorsku. V Bavorském národním parku jsou sice poněkud jiné podmínky, ale z interview s jeho bývalým ředitelem Biebelriethem a s jeho následovníky bezpečně vím, že bavorská vláda by považovala postupy prováděné na české straně za neslučitelné se zmíněným statutem. Navíc si myslím, že tón Hofhanzlovy reakce na článek Vladimíra Justa do takové debaty nepatří. V České republice nesporně existují kruhy, které si na kůrovcové kalamitě na Šumavě mastí a zřejmě ještě dlouho hodlají mastit kapsy (podobně jako na českém zlatu, smolinci, vápenci atd.). Bude-li se na Šumavě podobným způsobem pokračovat, pak bychom si měli otevřeně říci, že nemáme morálně, kulturně ani odborně na to, abychom tento národní park (a platí to i o jiných) adekvátně vedli, a vyvodit z toho příslušné důsledky. Nejlepší by zřejmě bylo Národní park Šumava prostě zrušit. Byl by to alespoň jeden poctivý krok v této nedůstojné hře.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno