Edit MediaBank: Kůrovcová válka už skončila

Free text:

Otevřený dopis senátorům, zvláště pak Josefu Kalbáčovi, Pavlu Eybertovi a Josefu Brýdlovi. Vážení páni senátoři, jako ctitel zastupitelské demokracie a pravidelný volič mnohých z vás domníval jsem se vždycky, že tím, jak deleguji svou občanskou odpovědnost na vás, deleguji ji na vyšší, informovanější rozhodovací úroveň. Předpokládal jsem, že máte vzhledem ke čtyřnásobku mého platu univerzitního docenta (který vám ze srdce přeji) neporovnatelně lepší technický a informační servis, a tím i přehled, než má obyčejný smrtelník. A že vaše názory a rozhodnutí v kterékoli věci veřejného zájmu budou o to víc kvalifikovanější. Proto mě překvapilo, že jste si ve věci Šumavy nedokázali opatřit ani to minimum informací, jež jsou dostupné každému laickému návštěvníkovi národního parku, a že někteří z vás publikovali polopravdy a jednostranné závěry. Pode zpráv z tisku jste se nedávno vypravili do centra šumavského národního parku, konkrétně na Prameny Vltavy a na Březník, abyste na místě posoudili „problematiku kůrovce“. A po „celodenním putování jak po české, tak pro srovnání i rakouské straně Šumavy“ připravily vám údajné „tisíce hektarů zcela uschlého, kůrovcem zlikvidovaného lesa nejhorší zážitek“ (Pavel Eybert, 5. 8. 05)). Jelikož „první emocionální dojem byl dost hrozný“, tak „hned v září pozve náš výbor na jednání ministra Ambrozka“ (Jiří Brýdl, předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, 22. 7. 05). Vážení páni senátoři, nevím, kudy jste putovali, protože všechna uvedená místa odjakživa sousedí nikoli s rakouskou, ale s bavorskou stranou Šumavy. A dovezli-li vás organizátoři potěmkinského výjezdu přece jen až do Rakouska, pak vás mystifikovali, neboť jste porovnávali národní park s běžným hospodářským lesem. Jestliže jste se zhrozili pohledu na NP Bavorský les, pak jste na tom byli jako před časem premiér Stoiber (to věru není žádný zelený aktivista!), jemuž také ukázali nejprve uschlý hraniční hřeben z dálky. Jenže on nelenil, prošel si to zblízka a zjistil, že stromy umírají, ale les zůstává. Spatřil totiž pod ochranou statných uschlých otců novou, zelenou drobotinu, jejíž množství od doby jeho návštěvy utěšeně vzrostlo a dnes překvapuje i ty největší optimisty. Právě toto přírodní divadlo smrti a zrození nového lesa se ukázalo být tím největším turistickým tahákem u našich sousedů, příjmy z měkké turistiky v následujících letech až čtyřnásobně překonaly dřívější příjmy z prodeje dřeva. V Bavorsku dřevařsko-lesácká lobby v parku prohrála. Obce už tam vědí, že návrat k výrobě a prodeji dřeva by byl návratem zpět k chudobě. Nechtějte po mně, páni senátoři, abych si myslel, že právě takový návrat k chudobě regionu právě vy, jako zástupci veřejnosti, svými šumavskými aktivitami podporujete. Nechtějte, abych vás snad podezíral (tak jako některé šumavské zastupitele, finančně závislé na těžbě dřeva), že pod praporem „zelené Šumavy“ hájíte úzké skupinové zájmy mocné dřevařské lobby, která měla na Šumavě za minulého vedení zlaté časy a jejíž dřívější snadné zisky z prodeje šumavských lesů nastojato, a někdy i z černých těžeb a krádeží, jsou novým ochranářským vedením NP samozřejmě ohroženy. (To, že váš výjezd proběhl v režii lidí, profesně závislých na těžbě a prodeji dřeva, toto podezření fakt moc nerozptyluje.) Nechtějte, abych si myslel, že si přejete návrat praktik, kdy nad Šumavou létaly záhadné helikoptéry a kradly vzácné dřevo rovnou z nejpřísněji chráněných a hlídaných zón v zemi! Nechtějte také, abych vás považoval, obrazně řečeno, za onoho Japonce, kterého v džungli minula informace o konci války a chtěl ještě x let po válce bojovat s Američany: co jiného je vaše snaha mediálně „ohřívat kůrovce“ několik let poté, co se po sedmileté „kůrovcové válce“ obě strany obrátily na mezinárodního arbitra pro národní parky (IUCN), jehož doporučení vyznělo jednoznačně pro současnou ochranářskou koncepci? Říkáte, že jste byli na Březníku, ale neříkáte kde: pronikli jste dovnitř divočiny, jako premiér Stoiber? A jestliže ano – kam jste se dívali, když jste neviděli pod uschlým stromovým patrem tu klubající se nadějnou zeleň i ty stovky dospělých osamělých smrků, které se ubránily invazi brouka a budou zakládat nový rod? A prozradili vám vůbec průvodci, že kůrovec u nás „nesežral celou Šumavu“, ale napadl pouhé cca 4 % lesní plochy parku? Z vašich výroků bohužel vyplývá, že vás vaši průvodci tak trochu podvedli. Nebo jen využili vaší do očí bijící neinformovanosti či naivity (Pavel Eybert se např. v citovaném článku domnívá, že lesy pokrývají 70 000 ha národního parku – kam mu z celkových 69 000 ha národního parku zmizely rozsáhlé slatě, horské louky, jezera? – nebo, že minulá Správa NP vytvořila „zhruba 170 bezzásahových ploch“ – ještě to, pane senátore, už těch 135 osekaných ostrůvků je světový rekord!). Vážení páni senátoři, jelikož jsem optimista, chci věřit lepší variantě: že jste bylipouze někým záměrně zneužiti a oklamáni. Což se dá snadno napravit novou návštěvou, tentokrát pod vedením zastánců, nikoli nepřátel obou sousedících národních parků. (Autor je členem, o. s. Obrana životního prostředí, pověřený monitorováním NPŠ)

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno