Edit MediaBank: Kůrovcovou kalamitu šíří smrkové monokultury

Free text:

Počet kůrovcem napadených stromů v českých lesích loni podle prvních statistik vyskočil na dvojnásobek oproti roku 2006 a letos může dosáhnout historického rekordu. Hnutí DUHA varovalo, že hlavní příčinou jsou smrkové monokultury a pokračující výsadba umělých stromků. Kůrovcovou kalamitu šíří smrkové monokultury 19.6.2008, Brno, Hnutí Duha, Autor – Jaromír Bláha. Počet kůrovcem napadených stromů v českých lesích loni podle prvních statistik vyskočil na dvojnásobek oproti roku 2006 a letos může dosáhnout historického rekordu. Hnutí DUHA varovalo, že hlavní příčinou jsou smrkové monokultury a pokračující výsadba umělých smrčin. Výsledky sčítání vyšly v novém čísle odborného měsíčníku Lesnická práce 1 . V roce 2007 kůrovec napadl 1 900 000 m3smrků, dvakrát více než předloni. Ale experti odhadují, že letos může číslo dosáhnout už tří milionů kubíků. Navzdory soustavným snahám kůrovce zastavit – lesníci kácí a odvážejí prakticky každý napadený smrk – se kalamita v monokulturách šířídál. 99 % atakovaných stromů připadá na hospodářské porosty. „Zvyšující se objemy kůrovcového dříví v posledních letech tak názorně poukazují na určitou krizi 'smrkového hospodářství“ varuje odborný článek Lesnické práce. Hnutí DUHA prosazuje reformu lesního zákona, která by zajistila větší výsadbu listnatých a smíšených lesů. Největší nápor kůrovcové kalamity je očekáván letos, protože obvykle přichází druhý rok po polomech. Více než 330 vědců a odborníků před dvěma lety ve společném stanovisku varovalo, že špatné hospodaření včetně holosečného kácení a nadměrné výsadby smrku zhoršuje zdravotní stav českých lesů 2 . Pouhého 0,8 % napadených českých stromů tvoří smrky v národním parku Šumava – přitom zde správci napadené stromy na místech, kde se má obnovovat prales, nekácí a nechávají stát. Přesto pohoří hraje v kalamitě jen naprosto okrajovou roli. V ostatních částech, především v pásu podél hranic chráněného území, ovšem správa parku účinně likviduje každý napadený strom. Proto nebyl prokázán ani jeden případ, kdy by se lýkožrouti rozšířili do sousedních českých lesů. Národní park se od ostatních lesů liší účelem, kterým zde není pěstování stromů, nýbrž ochrana divoké přírody. Kůrovec byl na Šumavě po tisíciletí přirozenou součástí postupných proměn pralesovitých ekosystémů, kde stromy odumíraly a rodily se nové. Suché stromy jsou součástí cyklů postupné obnovy pralesa. Proto ve vybraných částech národních parků proti lýkožroutům nezasahují. Kácení má probíhat jen v pásu na okrajích – kvůli ochraně sousedních lesů – a také v některých nepřirozených porostech nižších poloh, kam je nutné uměle vracet buky a jedle. Specifickým problémem jsou horské smrčiny i mimo rezervace a národní parky. V nejvyšších polohách, kde je jen tenká vrstva půdy, málo živin a velké riziko polomů, vyvolávají zásahy proti kůrovci více škody než užitku. Kácením zde dochází k postupnému řídnutí lesů a vzniku velkých holin. Stromy v sousedních porostech pak vítr kácí jako domino. Navíc na holých, vykácených plochách dochází k erozi půdy a živin, což ohrožuje další generace lesa. Podobný nebo ještě vážnější je stav ve smrkových monokulturách okolních zemí. Na Slovensku jsou kůrovcem nejvíce napadeny Kysuce a Orava, v Polsku zase západní Beskydy u slovensko-polsko-českého pomezí 3. Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl: „Smrkové monokultury jsou pro kůrovcovou kalamitu skvělá živná půda. Pouze větší výsadba listnáčů a jedlí umožní, aby kalamity nepokračovaly dál a dál. Ministři musí konečně připravit dlouho odkládanou reformu lesního zákona, která zajistí zdravé hospodaření. Někteří místní politici se tváří, jako by kůrovec žil jen na Šumavě. Ale na národní park připadá pouze necelé procento napadených stromů.“

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno