Edit MediaBank: Kůrovcovou kalamitu se daří tlumit

Free text:

Statistické údaje o vývoji kůrovcové kalamity vzala na vědomí Vědecká sekce Rady Národního parku Šumava na svém čtvrtečním zasedání v Jeleních Vrších na Prachaticku. Profesor Radomír Mrkva z Lesnické fakulty brněnské univerzity po jednání uvedl, že předložená čísla navádějí k mírnému optimismu. Statistika správy parku mj. zmiňuje, že do konce září bylo asanováno ve druhých zónách parku 39 831 kubíků napadených stromů, což představuje 55 procent proti loňskému období, přičemž 88 procent letošní těžby bylo provedeno v sousedství s jádrem kalamity v Bavorsku. V prvních zónách bylo letos včetně září asanováno 3834 kubíků dřeva, což je zhruba pouze 51 procent z loňských 7548 kubíků. „Výjimku tvoří pouze první zóna Trojmezné, kde v letních měsících loňského roku ekologičtí aktivisté zablokovali sanační kácení. Jejich počin se projevil jako zcela kontraproduktivní, protože to, že nebyly včas pokáceny napadené stromy, způsobilo v letošním roce téměř trojnásobný výskyt brouka. Sanační kácení při současném množství kůrovce zde už není možné a je zřejmé, že les uschne,“uvedl profesor Mrkva s tím, že jediné, v čem se odborníci různí, je odhad doby uschnutí lesa, který se pohybuje zhruba od pěti do deseti let. „Předobrazem příští podoby Trojmezné jsou bezzásahové lesy bavorského parku podél státní hranice, které jsou uschlé a jako zdroj kůrovcové kalamity končí,“doplnil mluvčí šumavského parku Zdeněk Kantořík, který jako důkaz pro negativní dopad blokády na vývoj kůrovce uvedl srovnání s první zónou Smrčiny, kde v letošním roce už byla potřeba asanace pouhých 17 procent ve srovnání s loňským rokem. Vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha však s argumentací správy parku nesouhlasí: „Mimo další je zřejmé, že je lepší, když v horizontu deseti let bude uschlé stromové patro s vyvíjejícím se novým porostem, než kdyby v důsledku sanačních zásahů byla nakonec Trojmezná kompletně vykácena. Je totiž patrné, že v rozsahu kácení, který byl v loňském roce před blokádou, by zásahy prales otevřely větru a ten by byl zničen polomy.“Jednání Vědecké sekce se konalo v Jeleních Vrších pod Plešným jezerem proto, aby se účastníci zasedání mohli v terénu seznámit se stavem lesa v nedaleké první zóně na Trojmezné.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno