Edit MediaBank: Kůrovec v Národním parku Šumava

Free text:

Moderátor (Ivan Mls): Populaci kůrovce máme pod kontrolou, oznámilo na dnešní tiskové konferenci ve Vimperku vedení správy Národního parku Šumava. Kůrovcová apokalypsa není zažehnána. Naopak vybízejí k opatrnosti představitelé šumavských obcí. Výtky, že správa šumavského parku stále ponechává lesy po orkánu Kyrill nekontrolovatelnému vývoji, odmítl ředitel správy František Krejčí, podle něj kůrovec letos napadl 200 000 kubíků dřeva. Host (František Krejčí): Pro nás jako správce lesů Národního parku Šumava je ti v podstatě, i když to zní divně, ale úspěch. Protože s ohledem na to, co jsme ponechali po Kyrillu k zetlení, ca. 200 000 kubíků, tak v minulých letech, když v historii Šumavy se tato okolnost stala, i když nikdo to nenechal tehdy v minulosti záměrně jako my. Tak většinou ten výskyt následující rok toho kůrovce byl 2 až 4 násobek oproti tomu dříví, co se nechalo na Šumavě ležet přes zimu. A proto říká, že to je úspěch, protože my máme tu bilanci 1 : 1. Což zase je díky tomu, že jsme spustili systém ochrany lesa. Díky vysoké profesionalitě našich lesníků. Moderátor (Ivan Mls): Starosta Modravy Antonín Schubert, profesí lesník nezpochybnil profesionalitu svých kolegů. Ovšem optimistická čísla správy šumavského parku podle něj neznamenají, že je zažehnána kůrovcová apokalypsa na Šumavě. Host (Antonín Schubert): Šumava je labilní smrkovou monokulturou, ta její mozaikovitost se rozprostírá jenom na mizivém procentu rozlohy Národního parku Šumava. A já z té monokulturnosti mám doopravdy obavu a právě to vylišení těch zásahových a bezzásahových oblastí se může dotknout i centrální části. To znamená, že se může stát, a z toho mám já obavu největší, že Modrava bude stát uprostřed pasek, čili vykáceného lesa a to je právě to, co nechceme dopustit. Mám strach z lýkožrouta smrkového, protože území obce Modravy je tou výkladní skříní, ve které je vidět, co vlastně ten kůrovec dokáže. Moderátor (Ivan Mls): Jak poznamenal starosta Modravy Antonín Schubert, údaje předložené správou šumavského parku je třeba porovnat se skutečným stavem v lesích. Podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha čísla ukazují, že v oblastech ponechaných přírodě přibylo 300 ha plochy lesa, kde uschly staré smrky, což představuje půl procenta rozlohy Národního parku. Celkem je nyní možné vidět lesy se souvislejšími plochami suchého stromu na 2,5 % rozlohy Národního parku. Průzkumy a monitoring ale podle Duhy prokázaly, že pod uschlými stromy vyrůstá nový les. Podle Josefa Bálka z úseku lesního hospodářství ministerstva zemědělství jsou škody způsobené usycháním šumavských lesů miliardové. Sousední Německo a Rakousko se od Národního parku Šumava oddělují pásem bez lesa s obav před kůrovcem. A vše může skončit i evropského soudu. Host (Josef Bálek): Samozřejmě by to šlo zastavit, ale tím, že Národní park lpí na té zásadě bezzásahovosti a do těch bezzásahových zón zahradil ty smrkové porosty, takže vlastně Národní park nemá zájem to zastavit. Ty tisíce hektarů jsou sežrané, ale nemuselo by to postupovat dál. A ještě vloni naše republika to mohla zastavit tak, aby si na nás nemuseli ty Bavoři a Rakušané stěžovat.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno