Edit MediaBank: Když je příroda pánem lesa

Free text:

MF Plus „Neřvi jak na pralesy!“ budou možná české maminky na začátku příštího století hubovat své povykující deti. V rade zdejších lesu totiž na desítky let ustanou zásahy člověka. Hvozdy zhoustnou a budou si vegetovat po svém. Ekologie Smes vuni bylin tu vodi neskoleny cích za nos. Jeden by řekl, hezky obycejny les na začátku podzimu. Bez informační tabule by zatím málokdo poznal, že je to účastnik experimentu, který před pěti lety „upekly“ Lesy České republiky a Agentura ochrany přírody a krajiny CR (AOPK). Rozprostira se na vrchu Doutnac v Českém krasu poblíž Karlstejna a přirozenému vývoji je ponechán jako úplně první. V chráněných krajinných oblastech je podobných míst zatím sedm. Doutnac plni očekávani Smyslem celého projektu je poznat, jak si les pocina, když lidé neovlivnuji jeho chod. Během desetiletí se vytvori imitace krajiny, jak asi vypadala před zásahem člověka. Takový je alespoň cil tvurcu. Zda se skutečne plni, napovi sledovani vymezených úseku lesa v pěti -az desetiletých intervalech. „Odborníci si pak mohou poopravit názor, jak tyto procesy probíhají a jak jich lze vyuzit při snaze o přírodě blizke obhospodarovani lesa,“ rika vedoucí Oddelení pece o lesní ekosystémy AOKP Jaroslav Mozny. Zamerne se vybrala relativne zachovala a nedotcena místa, tudíž se nemuselo zacinat úplně od nuly. „Rezim bezzásahového hospodaření tu už byl leta neoficialne realizovany, cili v našem případě se to akorát posvetilo,“ říká Jan Znojemsky, lesní správce z Nasavrk, který má ve svém teritoriu hned dvě takové oblasti - Lovetinskou a Hedvikovskou rokli. Jednotliva místa se volila tak, aby reprezentovala nejruznější ekosystémy. V Kleti se zachovaly rozsáhlé porosty buku, v Kosteleckých borech, jak nazev napovida, porosty borovic. Doutnac sám o sobe nabízí na poměrně malem prostoru rozmanite přírodní prostředí. Na chladnější severni straně zde rostou listnate stromy jako dub nebo habr, jižní svah pokryva lesostep. Vrch po kratkem pustnuti prohledl tým expertu a potvrdil, že lokalita byla vybrana dobre. „Je to vec, která tu schazela,“ hodnoti vznik bezzásahových oblasti lesarsky expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha. „Ochrana přírody byla dlouho zalozena na ochraně stavajícího stavu a nereflektovala, že se příroda mení a vyviji. Je to pozitivní krok, který by ale měl být doplnovan dalšími druhy biotopu a ekosystému.“ Ne všichni si projekt pochvaluji. Někteří revirnici, lidé, kteří mají na starost konkrétní les a jsou s ním spjati, anonymne neskryvaji vyhrady k podobným podnikum. S oficialním vyjádřením odkazuji na své nadrizene, tedy vedoucí jednotlivých lesních správ. Ti ke zřízení speciálních zón sami dali souhlas, takže proti ním nemůžou nic moc namitat. „Podporuji to, ale území by nemělo být větší než sto hektarů,“ říká František Davidek, sef lesní správy v Nizbore, pod niz spada Doutnac. Bláha naopak upozorňuje, že na okraji vyčleneného území působi vlivy zvenci a mělo by se to při urcovani rozlohy zohlednit. Podle něj je odmítávy postoj rady revirniku logicky. „Lesníci urcuji co a kde se bude sazet a kolik se bude těžit. Zmenu berou tak, že se jim odebira část lesa z jejich vlivu, podobne, jako kdyby zemedelec přišel o kus pole.“ Hajni ano, sekery ne Když se rekne, že je les ponechán samovolnému vývoji, ještě to neznámena, že se ohradi vysokým plotem a po sto rocích samoty do něj nakouknou botanici či zoologove. Ona bezzásahovost neplati tak úplně doslova. „Je to jen podle nazvu, protože například lidské zásahy v ovzdusi nějaké změny způsobi,“ souhlasi Jan Schlossar, vedoucí Správy CHKO Slavkovsky les, kde se nachází jedna z lokalit - Tajga. Z laickeho pohledu se největší prekazkou bezzásahovosti zdaji být myslivci. Pro ně se nic nemení, na zvěř v lese dohlizeji jako driv. Pokud by to ale nedělali, do lesa by se stahla vsechna zvířata z okolí, spasla by malé rasici stromky, a tím i šanci na vytvoření pralesa. Kromě hajných by žádné změny neměli pocitit ani turisté. I před vyhlášením bezzásahových území stejne v chráněných oblastech nesmeli chodit mimo turistické trasy. „V roce 1977 jsme po okraji rašeliniště postavili naucnou stezku, která je vedena po mustkových chodnicich, takže návštěvník má možnost se podívat, avšak přímo do rezervace nezasáhuje,“ říká Schlossar. Pokud by vyletniky v neznácenem terénu nachytala Straz přírody, museli by tak jako dosud zaplatit pokutu. V případě pozaru by se neexperimentovalo, co les vydrzi, ale prijeli by hasici. „Lokality jsou vybirany tak, aby rizika živelnich katastrof byla minimální. Po obvodu se provadeji opatření, která se snaží nebezpečí, například přemnožení kůrovce, zamezit,“ vysvětluje Mozny. V praxi tedy vypadá bezzásahovost tak, že se v lese netezi dříví, nevysazuji stromy či nestavi krmelce. Pokud něco popada a neblokuje to turistické cesty či koryta řek, necha se to tak, jak je. „Zejmena chceme, aby se zvysil podíl odumřeleho dřeva. Jsou v něm ideální podmínky pro hmyz a bezobratle živočichy,“ ukazuje na hemzení drobotiny pod kurou ležícího promaceného kmenu lesník Správy CHKO český kras Jan Hruby. Trable s pralesy Jiste je, že počet ploch, kde státní organizace předaji přírodě vládu nad lesem, se nežastavi na sedmi. Už dnes je další navrzenou, ale dosud neschvalenou lokalitou Javorina v Bilých Karpatech, jež by se tak mohla stát prvním moravským zástupcem. Podle aktualizovaneho Národního lesnického programu by se postupem času měla vytvorit soustava rozmanitých přírodních prostředí. Dnes je zatím v České republice v bezzásahovém režimu patnáct tisíc hektarů lesu, což je 0,57 procenta celkove rozlohy tuzemských lesu. Do roku 2013 se počítá s 1,5 procenta. Ekologové považuji za dostacující zhruba o rad vyšší číslo. „Ma - li být ochrana biodiverzity ucinna, tak je potřeba vyčlenit deset procent lesu do režimu prisne ochrany a na dalších deseti šetrněji hospodařit,“ míní Bláha. Úplně cistokrevne pralesy tady však přes veškerou snahu nevzniknou. Pralesem se rozumi území, jež se odjakziva vyviji přirozené, a taková tu až na tisícihektarovy zbytecek schazi. „Karlstejnské lesy jsou výsledkem lidské pece evidované od Karla IV., kdezto třeba v Gronsku nebo v sibirské tajze najdete ohromna území, kterých se lidska noha nikdy nedotkla,“ říká bývaly pracovník Správy CHKO český kras Vladimír Svihla, který spolu se zástupci lesní správy vybiral Doutnac. Cesti odborníci jsou proto v posuzovani přirozeného lesa benevolentnější než třeba jejich kolegove na Aljasce. My ostatní, když půjdeme s vycházkovou holi po červene či po zelené, můžeme jen pozorovat, jak les rok od roku zarusta a divoci. Kde budou v Čechách pralesy Lokalita Zahajení Rozloha CHKO lesní správa Doutnac září 2004 66,8 hačeský kras Nizbor Tajga leden 2005 146,6 haSlavkovsky les Kladska Kostelecke bory červen 2006 51,2 haKokorinsko Ceska Lipa Klet listopad 2006 38,3 haBlansky les český Krumlov Lovetinska rokle unor 2007 48,7 haŽelezné hory Nasavrky Hedvikovska rokle unor 2007 34,6 haŽelezné hory Nasavrky Poledník duben 2007 71,6 haJizerské hory Frydlant Javorina zatím jen navrzena 165,8 haBile Karpaty Straznice (Luhacovice)

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno