Edit MediaBank: Kosy pomáhají navrátit zmizelé rostliny

Free text:

Chlum - S cílem navratit na Šumavu zmizele rostlinné druhy kosi brigadnici rucne louky v nejcennějších územích národního parku. Zabranuji tak rozsáhlejšímu vysemenení náletových rostlin a uvolnuji prostor pro vzačne druhy. Pracuji v rámci programu Pece o krajinu, který podporuje ministerstvo životního prostředí. Plochy mají rozdělene podle vegetačního období až do konce srpna, nyní pracuji například u Kvildy, v Prášilech či v Mrtvem luhu, tedy v nejcennějších zónách Národního parku Šumava (NPŠ), řekla včera Romana Maunova ze sekce výzkumu a ochrany přírody NPŠ. Program začal před deviti lety, nyní je takto koseno zhruba 32 hektarů ploch a další pribyvaji, uvedla. Snahou je vrátit do krajiny rostliny, které se tu výskytovaly do doby, než se na ní v 50. Letech prestalo hospodařit. Podle Maunove se už efekt dostavuje. Casteji než dřív lze na Šumavě najít například některé druhy orchideji. Je mezi nimi i fialove kvetouci prstnatec Traunsteineruv, který je kriticky ohroženy. Technika tu nema šanci Brigadnici odstraňuji například náletove dřeviny, jako třeba vrbu, osiku či olsi. Pravidelne secení pomaha eliminovat také premnozene rostliny tuzebnik jilmovy, ostrici treslicovitou a další. Plochy, které takto osetruji, byvaji často podmáčene či spatne přístupne, takže technika se tam nema šanci dostat. Miroslav Mikes, který včera po čtyřech dnech koncil s kosením louky v přírodní rezervaci Chlum na levem brehu Vltavy, tam pracoval čtyři dny s krovinorezem. Při secení musel dávat pozor, aby nepoškodil trsy odkvetleho kosatce sibirskeho. Letos se i tady na Šumavě projevuje větší sucho, uvedl Mikes, který si tu privydelava už několik let. Ochránci přírody urcuji čas pro kosení luk podle vegetačního období rostlin. Musi se pockat, až všechny vzačne druhy odkvetou. Zároveň je ale třeba pokosit driv, než se stihnou rozmnožit druhy, které eliminujeme, dodala Maunova.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno