Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Radiožurnál František Lutonský: Dřevařské pily v Česku už skoro nemají kam dávat kalamitní dříví. Po lednové větrné smršti zůstaly v lesích miliony kubíků polomů. Po částečném vytěžení teď pily začínají kalamitní dřevo zpracovávat a dřeva je na trhu dost. Jak zjistila reportérka Lenka Jansová, dobré odpoledne. Lenka Jansová: Hezký den. František Lutonský: Aktuální informace máš pro nás, podle odborníků jde už teď cena dřeva dolu. Lenka Jansová: Ano, je to přesně tak. Například největší pila v Česku ve Zdirci nad Doubravou na Vysočině v těchto dnech končí se zpracováním normálního dřeva a najíždí na kalamitní. František Vomočil: V současné době v prvním kvartále my nemáme žádné problémy s kvalitou dřeva, teprve v současnem období v posledních dnech k nám začíná proudit i dříví z kalamity a toto dříví ještě není napadeno žádnými škůdci a nemá žádné výrazné kvalitativní změny. Lenka Jansová: Říká František Vomočil z firmy, která pila provozuje. Jak dodává ředitel Pavel Urban, zpracování kalamitního dřeva je náročnější. Pavel Urban: Při výrobě může nastat porucha z důvodu prasklin, trhlin, kdy ten kus se rozpadne ve stroji a může nastat poškození nástrojů nebo poškození samotného stroje. Samozřejmě v těchhle případech se může snížit efektivita, snížit výkon z důvodu poruch, z důvodu trhlin nebo snížený kvality kulatiny. Lenka Jansová: V lesích i na pilách se teď pracuje na sto procent. Dřevo by totiž mohly napadnout houby nebo hmyz. Mohly by se v něm také zvětšovat praskliny a trhliny. František Lutonský: Po kalamitě se hodně začalo spekulovat o tom, o kolik cena dřeva klesne, takže jaká jsou fakta? Lenka Jansová: Odborníci mi potvrdili, že cena by měla klesnout o pět až deset procent. Zemědělský analytik Petr Havel ale říká, že jenom dočasně. Petr Havel: Poté, co se vlastně kalamitní dřevo odtěží a naběhne na normální těžební režim, tak se cena opět vrátí na původní hodnoty a patrně bude do budoucna dále stoupat, protože v České republice je obecně cena dřeva nižší než v Evropské unii. já se domnívám, že oživení cen nastane v druhé polovině letošního roku, řekněme po prázdninách od září, října už půjdou ceny zase asi nahoru. Lenka Jansová: Podle Petra Havla budou ceny dřeva, až se vyrovnají s těmi, které byly před kalamitou, růst asi o deset procent ročně. František Lutonský: Řekněme si taky, jak to vypadá s likvidováním následků kalamity přímo v lesích. Na začátku února přestal platit zákaz vstupu do lesů, což se ale netýká Šumavy. Lenka Jansová: Ano, na Šumavě se do lesů porad nesmí. V Národním parku padlo při orkánu víc než 600 tisíc kubíků dřeva, těžaři zatím zlikvidovali asi desetinu. Dřevorubci navíc nestihnou kalamitu zpracovat ani do letní sezóny. Nedávno na Šumavě tragicky zahynul zaměstnanec firmy, která polomy vyklízí. To, že jde teď v šumavských lesích doslova o život potvrdil Radiožurnálu také ředitel šumavského parku Alois Pavlíčko. Alois Pavlíčko: Máme jedno těžké zranění dolních končetin, které je přímo u zaměstnance, který zpracovával kalamitní stromy a zároveň máme i u návštěvníka, nezvládal situaci, takže došlo rovněž ke zlomení nohy. Lenka Jansová: Na Šumavě navíc nedávno tragicky zahynul právě zaměstnanec firmy, která tam likviduje polomy. Kalamita na Šumavě postihla až na výjimky druhé, tedy méně chráněné zóny parku. jihočeský kraj má teď strach, aby dřevo v některých částech nezůstalo ležet a kůrovec nenapáchal ještě větší škody než vichřice. František Lutonský: Dodává Lenka Jansova. Lenko, díky. Lenka Jansová: Na slyšenou.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno