Edit MediaBank: Národní park: Polojasno, spíše oblačno

Free text:

Otazníky nad Šumavou Motto: Jestliže chceme dosáhnout určitého souladu s přírodou, pak budeme muset ve většině případů přijmout její podmínky. R. E. Ricklefs (The Economy ot Nature 1976) Národní park Šumava byl vyhlášen formou vládního nařízení 1. dubna tohoto roku. Byla tedy zvolena nižší zákonná forma, než jakou by si vytvoření národního parku v dnešních podmínkách zasluhovalo. Tento první dokument se podstatně neliší od výnosu ministerstva kultury z roku 1975, který specifikoval novou právní úpravu CHKO. Schválení zákona o NP Šumava je v plánu, ovšem až po přijetí zákonů o půdě, o velké privatizaci a o mimosoudních rehabilitacích. Stávající právní deklarace NP je tedy nedostačující a k jeho úplnému vyhlášení dojde až po přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny. Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava byla zřízena v roce 1963 na rozloze 1630 km². CHKO by měla představovat krajinný celek v ekologicky vyváženém i esteticky působivém stavu, kde je v regulované formě připuštěno rekreační využití. Hospodářské využití by se mělo provozovat podle zásad ekologické optimalizace, tj. proces řízený cílevědomou činností, která má umožnit co nejperspektivnější možnost trvalého hospodářského využití krajiny (při zachování, obnově a zlepšení její ekologické stability). V roce 1990 se Šumava stala biosférickou rezervací UNESCO v rámci programu „Člověk a biosféra“. Biosférická rezervace představuje velkoplošné chráněné území, zpravidla s určitým národním statutem územní ochrany. Biosférická rezervace by též měla umožnit zachování typických či unikátních ekosystémů umožňujících vědeckovýzkumnou činnost a výchovně vzdělávací práce. Tato skutečnost tedy představuje významné mezinárodní ocenění kvality Šumavského prostředí. Úvahy o zřízení národního parku na Šumavě lze datovat rokem 1911. Od té doby bylo zpracováno několik koncepčních návrhů. Jak NP realizovat. Vážnou překážkou však bylo období studené války i normalizace a s tím i zájmy tzv. „vnitřní bezpečnosti“ a zájmy vojenské. Na druhé straně je ovšem nutné konstatovat, že režim železné opony a vytvoření rozsáhlých prostor vojenských cvičišť měl pozitivní vliv na vývoj přírodních společenstev v těchto areálech. Národní parky představují podle zákona o státní ochraně přírody, velké plochy původní nebo lidskými zásahy málo dotčené přírody, které mají obzvláštní vědecký význam, jsou důležité z hlediska klimatického, vodohospodářského nebo zdravotního a vedle toho mohou sloužit vzdělávání lidu. Šumavský národní park byl na rozloze 690 km², tzn. asi 42 % rozlohy CHKO a jeho hranice vede po přibližné linii Debrník – Starý Brunst – Hartmanice – Dobrá Voda – Velký Babylon – Rejštejn – Borová Lada – Strážný – Lenora – Pěkná – Nová Pec – Zadní Zvonková. Na německé straně pak v prostoru mezi Roklanem a Luzným sousedí na rozloze 131 km² Národní park a biosférická rezervace Bavorský les. Správa Národního parku Šumava sídlí ve Vimperku, v Sušici má detašované pracoviště. Prozatímním ředitelem byl jmenován Ing. Skolek. Pravomoc výkonu státní správy ochrany přírody je zatím umístěna na referátech životního prostředí OÚ, avšak uvažuje se o její lokalizaci na Správu Národního parku Šumava. V tomto případě by celý NP byl spravován z Jižních Čech. Pro ilustraci dva příklady péče pracovníků ředitelství národního parku o vlastní park. Celkem nedávno se Šumava stala dějištěm veliké sportovní akce. V prostoru národního parku, dokonce těsně u jeho jádrové zóny (Bučina), se konala Velká cena republiky v triatlonu. Akce podobného ražení byla na hranici s Rakouskem ve Smrčině. V říjnu se připravuje ve Stožci mezinárodní setkání turistů… To, že akce tohoto charakteru přírodě vůbec nesvědčí, snad netřeba zdůrazňovat. Kromě toho je vládní nařízení zakazuje a stejně zákon č. 40/1956 Sb. nepřipouští v podobných případech výjimku. Prozatímní ředitel národního parku tedy preferoval zájmy politické před ochranářskými. Odpadové hospodářství v národním parku je kapitola sama pro sebe. Je zarážející, že správa národního parku vyvíjí snahu legalizovat na území parku některé stávající skládky namísto toho, aby urychleně přistoupila k neprodlené likvidaci všech. Jak již bylo předesláno, představuje Šumava vysoce kvalitní přírodní prostředí. Také fakt, že zde vznikl národní park, zvýšil atraktivitu tohoto území. Např. Bavorský les před vyhlášením národního parku (1970) mělo návštěvnost pouze několik desítek tisíc lidí ročně. V blízké době se roční návštěvnost přiblíží dvěma miliónům. Je velice pravděpodobné, že podobný osud potká i Šumavu. Tato situace výrazně podnítila aktivitu zahraničních organizací, a tak i možný vstup kapitálu. Vážným zájemcem je Světová banka, Washington D. C., která nabízí velice výhodnou a přímou pomoc. Další možnosti poskytují organizace zainteresované v projektech Zelená střecha Evropy a Ekologické kameny Evropy. Realizace případné pomoci je však vázána konkrétním požadavkem. Národní park Šumava musí splňovat určitá kritéria vycházející z mezinárodního pojetí národního parku. Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. Partnerem v těchto jednáních by měla být vláda ČR, zárukou úspěšného postupu pak seriózní přístup a zájem MŽP ČR. WORLD WILDLIFE FUND A ŠUMAVA Počátkem tohoto roku se uskutečnilo jednání mezi nevládní organizací Zelený kruh se zástupci WWF (World Wildlife Fund – Světový fond pro ochranu přírody) a ministerstvem životního prostředí. Výsledkem byla smlouva o konkrétní finanční, materiální a odborné pomoci Šumavskému parku. WWF International poskytl částku přes 40 000 švýcarských franků na expertizu, projekt a technické zabezpečení NPŠ v první etapě jeho zřizování. Zpracováním odborného projektu – management plánu – byla pověřena členská organizace ZK Ekoing se sídlem v Sušici. Jako odborný expert WWF v této dvacetičlenné skupině působí dr. Götz Schuerholz. Během několika málo měsíců se mu podařilo seznámit se se Šumavou, probrat problematiku národního parku se starosty jednotlivých obcí a společně s Ekoingem zpracovat veškeré doposud získané poznatky do managementu plánu. V této souvislosti jistě není bez zajímavosti poznámka dr. Schuerholze, že jihočeská část národního parku by měla zůstat biosférickou rezervací. Jednak představuje méně kompaktní ekosystémy, a pak je zde poměrně intenzivní zemědělská činnost, automobilová doprava se všemi negativními důsledky. Management plánu by se posléze měl stát hlavním podkladem pro plán péče o národní park. Jeho přijetí je pak nezbytnou podmínkou pro vstup zahraničního kapitálu. MANAGEMENT PLÁNU Základní myšlenka managementu plánu je velice prostá. Důsledkem vstupu zahraničních investic (a to i v podobě darů) dojde k rozvoji obcí, následně pak k rozvoji ekologicky únosné turistiky, a tím i k rozvoji parku. V této souvislosti je zajímavý fakt, že plán počítá s nárůstem poměrně širokého spektra pracovních příležitostí na celém území národního parku. Takže úvahy o jakémsi zadrátovaném pralese bez pracovních míst nemají opodstatnění. Principem ochrany přírody bude vlastně ochrana společenstev, která by v průběhu svého vývoje měla dospět, pokud již nedospěla, ke stavu naprosté ekologické stability. Pro ilustraci přiklad z Národního parku Bavorský les. Tradiční hospodaření v lesích národního parku před jeho vyhlášením mělo za následek, že početní stav strakapouda bělohřbetného zde klesl na 2 páry. Ponecháním vývoje v zájmových územích zde počet těchto strakapoudů již vzrostl na desetinásobek. Hlavní body návrhu plánu péče zpracované Ekoingem byly již předloženy zainteresovaným stranám. Poprvé na setkání zástupců finančních organizací, MŽP a Ekoingu konaného 26.–28. června v Srní. Hostem setkání byl ředitel Národního parku Bavorský les dr. Hans Bibelrieter. Zástupce Světové banky (byla to již jeho druhá návštěva Šumavy v posledním měsíci) vyjádřil příjemné překvapení nad kvalitou a detailním propracováním diskutovaného dokumentu. Starostové šumavských obcí vyslovili managementu plánu plnou podporu; byl to vlastně první případ, kdy jejich připomínky našly odezvu a konkrétní podobu. Poněkud méně radostné bylo vystoupení zástupců MŽP ČR; jeden ze starostů je později označil za ostudné. Druhé jednání o plánu péče pro Národní park Šumava proběhlo 20. 7. v Hartmanicích. Bylo iniciováno MŽP a zavítal sem sám ministr Ing. Dejmal se dvěma náměstky a dalšími dvěma pracovníky resortu. Toto setkání proběhlo ve dvou částech. V první hovořili se zástupci MŽP přednostové okresních úřadů, ve druhé pak starostové měst a obcí. Zástupci ministerstva byli v nezáviděníhodné pozici; jejich dosavadní postoje totiž nedávaly záruky hladkého průběhu jednání. První nesrovnalosti se objevily záhy při zahájení. Pan ministr prohlásil, že představy dr. Schuerholze jsou značně zkreslené, neboť vycházejí z jiného prostředí, údajně kanadského pralesa. Tento poznatek je bezesporu velice zajímavý, zejména když poté ministr prohlásil, že s management plánem není seznámen. Také tvrzení prozatímního ředitele Národního parku Šumava Ing. Skolka, že dr. Schuerholz pouze zpracoval podklady údajně ukradené správě CHKO, verzi jakéhosi „kanadského pralesa“, vyvrací. Kromě toho tento pseudotermín byl vytvořen pracovníky MŽP pouze na základě toho, že dr. Schuerholz působil v Kanadě. Když jsem připravoval podklady pro tento článek, obrátil jsem se mimo jiné na odbor ochrany přírody MŽP ČR, který se problematikou Národního parku Šumava zabývá. Ministerstvo považuje národní park za čistě interní záležitost. Požádal jsem proto zástupce Ekoingu pana Hubeného o vysvětlení. Zde je tedy vyjádření organizace, která iniciovala spolupráci s WWF a jejíž činnost, zatím jako jediná, znamenala výraznou pozitivní změnu v dosavadním přístupu k Šumavské přírodě. „Měli jsme to štěstí, že jsme dostali možnost jednat s ministerstvem a jeho dvěma náměstky dne 20. 7. 1991 v Sušici. Na tomto jednání jsme se mimo jiné dozvěděli, že není vhodné, aby Ekoing ještě předtím, než bude schválen plán péče o národní park, poskytoval veřejnosti jakékoliv dílčí informace. Přesto, že se domníváme, že blokáda informací může být jedině na škodu věci a odstartovat další kolo fám, a přestože pan ministr není kompetentní k takovéto manipulaci, přislíbili jsme splnění tohoto požadavku alespoň do doby publikace první části Plánu péče.“ Tento přístup MŽP Je v prapodivném rozporu s oficiální publikací MŽP Duhový program – program ozdravění životního prostředí České republiky. Podle tohoto dokumentu by nevládní organizace měly ovlivňovat postoje veřejnosti, kontrolovat a nepřímo i vychovávat samosprávní i státní orgány. Ve veřejném zájmu je, aby existovalo zrcadlo, které bude pomáhat všem článkům státní správy neopakovat a naopak napravovat chyby minulosti. Tyto organizace by též měly upozorňovat na problémy, kterým není věnována dostatečné pozornost; mají být „o krok vpředu“. Je tedy velice smutné, když se potom někdo snaží případnou aktivitu umlčet, či jinak omezit. Tento článek měl shrnout základní informace o Národním parku Šumava a dát tak nepřímo podnět k zamyšlení nad námi samými. Nad smysluplností a mnohdy i oprávněností našeho jednání nejen k přírodě samé. Rozhodnutí starostů Na jednání starostů obcí k řešení rozvoje regionu Šumava dne 10. 7. 1991 v Sušici bylo přijato na základě zákona ČNR č. 367/90 Sb. § 13 a 14 toto rozhodnutí: 1. Od vyhlášení NPŠ, nařízením vlády ČR ze dne 20. března 1991, nebyla doposud stanovena rada NP – podle § 3, odst. 2, proto považujeme za radu NPŠ tyto zástupce: starosty obcí, které katastrálním územím spadají do NPŠ, zástupce okresních úřadů, ředitele doposud hospodařících organizací, zástupce sdružení soukromých podnikatelů, zástupce registrovaných ekologických aktivit. 2. Na základě konkursního řízení jmenovat ředitele NP. 3. Do konkursní komise jmenovat členy rady ve většinovém zastoupení. 4. Zřídit NPŠ jako samostatnou příspěvkovou organizaci, která zabezpečí jak ochranu přírody, tak hospodaření. A za to zodpovídá. 5. Žádáme přijetí návrhu, který přednesl v Srní dne 26. 5. 1991 zástupce WWF Dr. Schuerholz. 6. Požadujeme, aby NPŠ byl parkem evropského významu, aby splňoval podmínky IUCN pro národní parky a byl vyhlášen federálním zákonem. 7. Oddělit správu NP od správy CHKO a BR jak organizačně, tak ekonomicky. Sídlo správy NPŠ by nemělo být v jednom místí se správou CHKO a BR. 8. Trváme na usnesení ze zasedání pracovníků územního odboru MŽP ČR, zástupce MZe ČR – odboru lesního hospodářství, starostů obcí v regionu NPŠ, poslanců ČNR, přijatého dne 27. května 1991 ve Vimperku. 9. Přijetím tohoto rozhodnutí podmiňujeme vytvoření NP na našich územích. V souladu se zákonem ČNR č. 367/90 Sb. § 14. odst. c.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno