Edit MediaBank: Národní park rozdělil jihočeské obce

Free text:

Sezona na Lipensku trvá krátce, pak oblast trápí nezaměstnanost – v zimě dosahuje až 25 procent Jižní Čechy – Projednávání zákona o Národním parku Šumava, jehož návrh půjde do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, vyvolal mohutné diskuse o této rezervaci. Některé obce totiž chtějí území pod svou správou vyvést z parku. Ačkoliv ministr životního prostředí Miloš Kužvart tvrdí, že mezi národním parkem a zástupci samospráv došlo ke kompromisu, starosta Horní Plané Alois Hůlka dohodu popírá. Jeho obec a Nová Pec tak stále chtějí uniknout z pravomocí správy parku. Rebelové „Ministr to tak prezentuje. Ale my do parku nechceme. Pro nás je totiž brzdou rozvoje a nemáme z něj žádný užitek,“ míní starosta Hůlka. Zatímco v sousedním Národním parku Barovský les park nevydává žádná rozhodnutí, která se týkají rozvoje obcí, na české straně Šumavy je tomu zatím jinak. Ředitel parku Ivan Žlábek je však přesvědčen, že rezervace představuje dlouhodobou šanci pro obce. „Nemůžeme přímo dávat peníze, ale můžeme být nápomocni při různých projektech. Například při budování čističek,“ tvrdí. Lipensko podobně jako ostatní pohraniční regiony sužuje nezaměstnanost. Ta v zimních měsících dosahuje až 25 procent. Přitom v létě podnikatelé jen těžko hledají pracovníky. Nedostatek trvalé práce vyhání mladé lidi. Podle samospráv v Horní Plané a Nové Peci by situaci na trhu práce pomohl lyžařský areál v Nové Peci. Lanovka a rekonstruovaný hotel Springer na Hraničníku by přinesly čtyřicet stálých pracovních míst a další desítky v zázemí na levém břehu jezera. „Mohlo by tu vzniknout až tři sta míst. Tady trvá sezona dva letní měsíce. S areálem by tu byla práce i v zimě. Nezaměstnanost by se stabilizovala. Nechceme toho příliš. Jen čtrnáct hektarů. Co to je v porovnání s rozlohou parku?„ říká starosta Hůlka. Rozhádané manželství Vztahy pošumavských obcí a vimperské správy parku občas připomínají špatné manželství z donucení. Park buduje na svém území cyklistické stezky, informační centra a další zázemí pro turisty. Ale podle některých starostů zasahuje do života obcí tak, že nemohou na přílivu turistů vydělat. „My vlastně nedobrovolně děláme servis pro turisty z parku. Protahovali jsme například běžecké stopy,“ popsal situaci starosta Hůlka z Horní Plané. Samosprávy a také odborná veřejnost si stěžují na potíže s komunikací. „Teď se správa dostala pod takový tlak, že musela začít jednat. Předtím byl kolaps v komunikaci evidentní,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Připravovaný zákon o Národním parku Šumava poskytl obcím z parku vítanou příležitost změnit své postavení. Zatímco Horní Planá a Nová Pec se otáčí k parku zády, některé samosprávy si od setrvání v parku slibují ekonomický růst. K nim patří například Borová Lada. „Myslím si, že park nás nijak neomezuje. Jestliže máme žít z cestovního ruchu, tak je důležité, aby obec zůstala na území parku,“ míní starostka Stanislava Barantálová. Ekologové kritizují hromadění kompetencí Také ekologové chtějí, aby Národní park Šumava znamenal pro obyvatele prosperitu. O tom, že park může do regionu přinést peníze, svědčí příklad německého chráněného území Bavorský les. Hnutí Duha proto navrhuje některé zásadní kroky. Aktivisté chtějí oddělit hospodaření s přírodním bohatstvím od výkonu správy. Dosud totiž správa parku rozhodovala o kácení i o prodeji dřeva. „Principiálně by park neměl žít z těžby dřeva. Rozhodování o ochraně přírody by zůstalo na správě. Ale lesy a turistická centra by spravovala nezávislá obecně prospěšná společnost. Část zisku z její činnosti by financovala činnost managementu parku a zbytek by se rozdělil na projekty,“ popsal záměry vedoucí programu Lesy Jaromír Bláha z Duhy. Z peněz, které tím společnost získá, by tak mohla být budována třeba infrastruktura. Ředitel parku nepopírá, že nahromadění kompetencí správy není v pořádku. Ale se vznikem obecně prospěšné činnosti nesouhlasí. „Mám výhradu. Vznik veřejnoprávní společnosti by byl vlastně privatizací. Stát by do společnosti vložil mnohamiliardový majetek. Vidím v tom zakuklené nebezpečí,“ míní Ivan Žlábek. Macešský stát Když byl v roce 1991 vyhlášen Národní park Šumava, zachoval se stát k obcím, které vlastní pozemky zařazené do parku, macešsky. Zřídil totiž park, který omezil hospodaření obcí s jejich majetkem, ale neposkytoval jim žádnou náhradu za tato omezení. Porosty v parku mají status lesů zvláštního určení. Obce, kterým lesy patří, jsou tak ochuzeny o daň. „Nedostáváme například ani korunu z daně z nemovitostí,“ řekl hornoplánský starosta Alois Hůlka. To by se mělo změnit a do obecních rozpočtů zamíří náhrada za ušlou daň, kterou zaplatí stát. Přesto se ozývají hlasy nespokojenců. Kašperské Hory vlastní pět tisíc hektarů lesa na území parku. Za to, že s nimi nesmí hospodařit, slíbil stát ročně platit sto tisíc korun. To je však vzhledem k velikosti majetku směšná částka. Národní park Šumava Rozloha: 69 030 ha, tedy 0,87% plochy ČR Významná vstupní místa: Železná Ruda, Kašperské Hory, Stachy, Vimperk, Lenora, Volary, Nová Pec. Nadmořský výška: mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (Plechý). Povrch: les 81%, 9% zemědělské pozemky,10% ostatní bezlesé plochy Šumava pro turisty

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno