Edit MediaBank: Návrat pralesa na Šumavu?

Free text:

Interpelace poslance RNDr. Jaroslava Vlčka ze Strany zelených Na ministra zemědělství J. Luxe a ministra životního prostředí F. Bendu se s interpelací „Perspektivy a funkce Národního parku Šumava“ obrátil RNDr. Jaroslav Vlček, poslanec za Stranu zelených. Z prostorových důvodů nelze otisknout doslovné znění interpelace ani návrhu odpovědi, protože jsou příliš rozsáhlé. Jedna skutečnost je však pozoruhodná. Pravděpodobně ještě nikdo neintervenoval i za lidi, kteří by pobytem v šumavské přírodě chtěli obnovit své duševní a fyzické síly. Mnozí z nich jsou naopak nespokojení se zbytečnými a neodůvodněnými omezeními a zákazy i malou úrovní služeb na území Národního parku Šumava. Ochranářská sdružení mají totiž k těmto požadavkům přístup velmi zprostředkovaný. Důkazem toho je právě interpelace pana poslance. V návrhu odpovědi Národního parku Šumava je konstatováno, že dr. Vlček získal ve věci fungování NPŠ velmi hrubou dezinformaci a v závěru je pozván k návštěvě Správy NPŠ do Vimperka, kde by mohl získat informace lepší a přesnější. Stručný obsah interpelace Poslední opatření ve vedení NPŠ směřuje podle představitele Strany zelených ke zrušení všech ochranářských prvků uvnitř Parku. V Parku je prioritní intenzivní těžba dřeva za použití těžkých mechanizmů. Z prohlášení vedoucích osob Parku údajně vyplývá, že se Park má plně financovat ze zisku za vytěženou dřevní hmotu. Dále pan poslanec žádá zveřejnění hospodaření Parku. Tím, že je v NPŠ třetí ředitel, se hlavní funkce Parku podle něj zhoršuje. RNDr. Jaroslav Vlček vyslovil pochybnosti o znalostech vedoucích pracovníků NPŠ v oblasti ochrany přírody. Součástí interpelace je upozornění, že každý národní park má mít buď na celém území nebo na části zónu s předepsanou ochranou nerušeného průběhu přírodních procesů. Z návrhu odpovědi Správy Parku Úmyslná mýtní těžba činila v roce 1994 v NPŠ pouze jedno procento ze 160 tisíců kubických metrů celkové těžby. Většina těžby, to je devadesát procent, byla zapříčiněna větrnými polomy a kůrovcovou kalamitou. Nezpracování stromů napadených kůrovcem by bylo příčinou dalšího přemnožení tohoto škůdce. Sterilní souše, ze kterých nehrozí jeho šíření, se nechávají stát. O intenzivní těžbě nelze proto vůbec hovořit. Jiný způsob přibližování dřeva by byl investičně neúnosný. Správa NPŠ navrhuje devět tisíc hektarů lesa, ve kterém by se neprováděly žádné lesnické zásahy. I ostatní lesy budou směřovány k samoregulačnímu režimu. Prostředky z těžby jsou využívány především na obnovu lesa, opravy cest, protipovodňová opatření a podobně. Do Správy NPŠ nastoupilo několik odborníků s praxí v oboru ekologie a ochrany přírody delšínež 30 let. Kdo obhájí návštěvníky? Za obnovu pralesa bojuje pan poslanec, o údržbu a ochranu kulturního šumavského lesa se stará Správa NPŠ. Zájem návštěvníků zatím není na prvním místě. Hrozí totiž možnost, že v bezzásahové zóně přestanou být udržovány cesty, takže se tam žádný destruktivní živel (rozumějme návštěvník) nedostane. Lidem budou muset stačit města a zemědělská krajina, protože tam nemohou způsobit přírodě svým pobytem škodu. Nebezpečí, že se nejatraktivnější část Šumavy stane přístupnou opět jen vyvoleným, není, jak se zdá, ani zdaleka zažehnáno.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno