Edit MediaBank: Na Jezerní slati správa NPŠ nadále porušuje zákon

Free text:

Matení stop / V inkriminovaném místě se vyškrabává z kůry loňské značení první zóny červenou barvou Jeden ze svých článků v tomto deníku jsem zakončil optimistickou ideou, že vyšetří-li se důkladně načerno vykácená a prodaná část 1. zóny Jezerní slať, objasní se touto jedinou kapkou možná i moře šumavského podvodu. Zde je má nejnovější situační zpráva z terénu. V inkriminované zóně a okolí pokračuje masivní porušování zákona č. 114/91 a hned několika paragrafů trestního zákona. V době, kdy probíhá vyšetřování, se tu a) Vyškrabává z kůry staré loňské značení červenou barvou (důvod vykroucení se z obvinění, že loni, tj. těsně před či po černé těžbě došlo ke svévolnému posunu hranice 1. zóny: buď tento posun měl těžbu umožnit, nebo kamuflovat). Což lze klasifikovat jako. „maření vyšetřování“ – česky: zametání stop. b) V hloubi 1. zóny i v jejím těsném okolí přibývají nové pařezy (!) a čerstvě oloupané kmeny (!), které tam před podáním trestního oznámení vůbec nebyly (viz. fotodokumentace, videozáznam aj.). Jinými slovy, vyšetřováni nevyšetřování, pokračuje se v trestné činnosti – za naprosté slepoty inspekčních orgánů MZP. V porostech I. zóny, jimž nebyla ani letos ani loni udělena „ministerská“ výjimka, je takovéto počínání nezákonné, ba šílené: je v hrubém rozporu se zákonným posláním 1. zón, kde smějí působit pouze „samořídící funkce přírody“ (svévolné kácení, vnášení sem stromů odjinud, podsadby, vjíždění mechanizace – to vše v 1. zónách zakazuje zákon a příslušné prováděcí předpisy, a to vše se na Jezerní slati znovu a znovu děje!). Zákonem chráněné poslání „bezzásahových“ zón je v dané lokalitě lidskými zásahy brutálně pošlapáváno. Účel? Dodatečné alibi a zametání stop trestné činnosti: vedoucí lesní správy p. Řehoř tímto dodatečným „vyráběním“ ležící dřevní hmoty a jejím „navážením“ na inkriminované lokality hodlá se zřejmé vyhnout obvinění, že porušuje Rozhodnutí státní správy neponecháním dřeva na místě. Upozorňuji znovu, že nezákonného jednání se na Jezerní slati dopustil „z nedbalosti“ i tehdy, jestliže se chybně domníval, že operuje v 1. zóně ochrany přírody. I tak měla podle Rozhodnutí státní správy z 13. 7. 98 zůstat asanovaná dřevní hmota na místě, i tak se jedná vlastně o její zcizení – a veškeré prostředky, vynaložené na její přiblížení (za cenu nevratného poškození půdního krytu), byly vynaloženy z peněz daňových poplatníků neoprávněně. Labilní lesní porosty na rašelinném podloží (dle Souboru lesních typů: 6R, 7R, 8R, 7T, 8T), jež lemují na Šumavě prakticky všechny slatě, jsou totiž zmíněným Rozhodnutím státní správy chráněny i ve 2. zónách. Doufám, že si rozumní vyšetřovatelé napříště už nenechají od Správy NPŠ, s prominutím věšet bulíky na nos, a osobně si vyhledají na mapě Soubor lesních typů, platných pro inkriminovanou lokalitu a její okolí. K pohádkám, které o více než 150 načerno vykácených stromech Správa NPŠ šíří v médiích (jednou jde o 10, pak 20, pak 36 stromů), přibyly nové: prý tam ty pařezy byly snad ještě před vznikem NP! Na to je jednoduchá odpověď: expertiza nezávislé vědecké instituce, která se právě na toto specializuje (Botanický ústav AVCR Průhonice, analytický tým ing. Tomáše Kincla). Ptám se: proč se dosud ani Inspekce ŽP, ani orgány činné v trestním řízení na tento vrcholný vědecký institut neobrátily a věří nadále pohádkám dřevorubců? Ptám se dále ředitele Správy NPŠ, jeho nadřízených na ministerstvu ŽP, včetně kontrolního odboru i České inspekce ŽP. Jak to, že na to vše musí přijít až náhodný turista, kde je vaše kontrolní odpovědnost, iniciativa? Kdy konečně dojde k identifikaci nejen oněch 150 zcizených stromů, ale i nezákonně odvezených stromů z okolních holin 2. zón? (i zde mělo zůstat 20 až 100 % dřevní hmoty a zůstaly tu jen nelukrativní klacky a větve!) A především: kdo, kdy a jak zamezí, aby masově nemizelo šumavským tunelem další chráněné dřevo 1. i 2. kategorie, včetně rezonančního (strom bratru za 10 – 50 000 Kč)? A kdy konečně bude zmapován pohyb načerno prodaného dřeva z Jezerní slati, tj. kdo, komu, za kolik, v jaké sortimentní kategorii dřevo prodal, kdo asanaci i přiblížení dřeva zadal, schválil, provedl, kontroloval, jak je evidována holina? Kdo a kdy zamezí vedoucímu lesní správy Kvilda á jeho nadřízenému ing. Žlábkovi plundrovat přírodu, vysmívat se platným právním normám, zametat stopy předchozí trestné činnosti? P. S: Kdyby pracovníci Správy NPŠ, inspekční, kontrolní a vyšetřovací orgány nevěděli, kde hledat důkazy pohybu dřeva, najdou je mezi těmito dokumenty: zadávací listy firmám, číselníky, dlouhého dřeva, odvozní lístky zpracovaného dřeva, sortimentní skladby zásob dle porostů – plus příslušné podpisy na těchto dokumentech.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno