Edit MediaBank: Nejvíc chtěli zoologové

Free text:

„To byl pádný argument. Tamní lidé si často ani neuvědomují, že právě díky této populaci vznikl na Šumavě unikát mezinárodního významu,“ zdůraznil Mánek. Z lesnického pohledu prý byla jako unikátní posouzena oblast Trojmezné, Smrčiny a bezzásahová území na Modravsku včetně ploch uschlého lesa. Vegetační hledisko zase dalo přednost Vltavskému luhu. Celkem bylo navrženo šedesát pět prvních zón na ploše 24,5 tisíce hektarů, což je o něco více než třetina plochy parku. U mezinárodně uznávaných „vzorových“ parků bývá tato zóna mnohem větší, zhruba pětasedmdesát procent. Návrh nové zonace však prý nemá nic společného se systémem, jímž bude park postupovat při ochraně přírody. I v prvních zónách tedy budou povoleny zásahy tak, aby se ekosystém dostal do požadovaného cílového stavu. například v oblastech se smrkovými monokulturami budou podporovány žádoucí dřeviny jako buk a jedle, protože tam jinak není šance na vznik smíšeného lesa. V parku do budoucna budou bezzásahová území, dočasně zásahové lokality i oblasti trvale bezzásahové. Tato území mohou jít napříč zonací. „V nejcennějších a nejzranitelnějších územích v prvních zónách mohou určité zásahy přicházet v úvahu, zatímco mladé smrkové monokultury ve druhých zónách můžeme někde ponechat napospas přírodě. A ta ukáže, zda jsou takto založené porosty vhodné, či nikoli,“ objasňuje Jiří Mánek. Návrh zonace projde ještě vnitřním oponentním řízením a po schválení ministerstvem životního prostředí bude projednán s obcemi. Koncem roku by měla mít definitivní podobu.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno