Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
, Vimperk (Prachaticko) – Zlepšení komunikace vedení Národního parku Šumava s obcemi na jeho území bude jedním z prvních úkolů nového ředitele správy parku Aloise Pavlíčka. Uvedl to na své dnešní první tiskové konferenci. Pavlíčko se funkce na základě výběrového řízení ujal 1. ledna. Nahradil v ní Ivana Žlábka, kterého ministr životního prostředí odvolal. Nový ředitel hodlá v souladu s projednávanou koncepcí péče o park spojovat první nejcennější zóny parku a vytvořit komplexní bezzásahové území. To by mělo zhruba do pěti let tvořit asi třetinu plochy parku. „V bezzásahových zónách nepředpokládám žádné zásahy. Kůrovec a další jevy jsou součástí přírodních procesů. O výjimky ke kácení napadených stromů, na rozdíl od bývalého vedení, žádat nehodlám,“ řekl Pavlíčko ČTK. Podle svých slov se postupně hodlá představit zastupitelstvům šumavských obcí, hledat s nimi společnou řeč a monitorovat jejich problémy. „Předpokládám konkrétní a velice plodný partnerský vztah, protože ani obce bez parku, ani park bez obcí nemůže v tomto regionu v podstatě obstát,“ zdůraznil Pavlíčko. Ten v dohledné době počítá také s analýzou dosavadní činnosti správy parku. Na základě jejích výsledků pak zřejmě již v letošním prvním pololetí vypíše na obsazení vedoucích míst výběrová řízení. Do nich se mohou přihlásit i pracovníci současného vedení parku. Jeho bývalý ředitel Ivan Žlábek zůstává zaměstnancem parku mimo řídící funkce. Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, má rozlohu 69.030 hektarů, z toho 56.000 hektarů tvoří převážně monokulturní lesy. První zóny parku, v nichž by měly být vyloučeny jakékoli zásahy člověka do přírodních procesů, jsou na 135 lokalitách o celkové ploše asi 9000 hektarů. Kůrovcová kalamita zanechala od roku 1995 v parku na 900 hektarů holin a 1326 hektarů suchého lesa.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno