Edit MediaBank: O nestrannosti na Šumavě

Free text:

Blog J. Zimoly Zdá se, že na Šumavě se opět rozhořel boj o tu správnou zelenou barvu. Zatímco se v posledním týdnu objevila celá řada mediálních výstupů, obhajujících postupy správy Národního parku Šumava ve věci nezasahování do přírodních procesů, stromy na Šumavě dál hnědnou, schnou a umírají. Kůrovci je jedno, která strana sporu má právě navrch, je mu jedno, jaký je zrovna ministr u moci a jestli se z věcného tématu stalo téma politické. Kůrovec se zkrátka, na rozdíl od lidí, chová zcela přirozeně, apoliticky a nestranně. Ta takzvaná nestrannost je totiž to zásadní, co mě trápí. Dostávám se k naprosto „nestranným“ vědeckým studiím, které obhajují jak procesy nezasahování, tak politiku obvyklého hospodaření v lese. Slýchám o průzkumech veřejného mínění, také pochopitelně nestranných a nezávislých, účastním se naprosto nezávislých debat osob silně závislých. Všichni nestranní a nezávislí znalci se totiž nedokáží dohodnout a hledá se síla, která by měla jejich spor vyřešit. V posledních několika letech ji měla strana zastánců bezzásahovosti, v podobě svého zeleného ministra Bursíka, která, zdá se, i za pomoci médií nechce svou pozici lehce vyklidit. Dozvídáme se tedy, jak báječně se les zmlazuje, jak si příroda pomáhá sama a jak se již po pouhých 15 letech ukazuje správnost tehdejšího rozhodnutí. Starostové jsou obviňováni, kterak jim jde o pozemky, o zakázky na těžbu dřeva, o peníze. Na světě je přitom nový pojem – tzv. šumavská lež. Přitom místní samosprávy, stejně jako kraj, tahají za kratší konec provazu a nemají takovou politickou sílu, která by věci obrátila. Proč to tedy ti nestranní a zásadoví ochránci šumavské divočiny dělají? Možná jsme účastníky další dějinné etapy – politika bezzásahovosti se mění na politiku bezzásadovosti.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno