Edit MediaBank: O neukázněnosti

Free text:

Při vjezdu do Chráněné krajinné oblasti Šumava civí na lidi nápis „Šumava vítá ukázněné návštěvníky“, pravda už trochu zvetšelý. Je mně líto, že mě nápis nevítá, protože ukázněný jsem byl naposledy na vojenském výcviku v Kroměříži a to jsem ještě utekl do Podzámecké zahrady. Zdá se však, že magické slovo kázeň utkvělo zvláště některým lidem. Kázeň (podle slovníku synonym disciplína, poslušnost, pořádek) není slovo, při kterém by se člověk cítil dobře (feel good word, říkají Američani). Dodnes se slovo „neukázněný“ užívá ve školách, v nápravných zařízeních a na úřadech. Šumavskou „neukázněnost“ vytáhl naposledy jako eso z rukávu Ing. Miroslav Fuchs v Článku Správa Národního parku Šumava hodnotila letní sezónu (Klatovský deník 9. 8. 1997). Aby se památná slova vtloukla neukázněným turistům do uší i kamkoli jinam, opakuje autor zjištění o zlých turistech ještě jednou v rozhovoru s pracovníkem parku Ing. Karlem Kovaříkem měsíc a týden poté. Letní sezóna na Šumavě sestávala podle obou článků v neukázněných cykloturistech, v negativní kampani sdělovacích prostředků (není ovšem řečeno, v čem konkrétně), v potřebě integrovaného záchranného systému, zemědělské činnosti, v lítém boji proti kůrovci (který podle jiných zdrojů jednou lítá od nás do Německa a podruhé z Německa k nám), ve zprovoznění informačních center (hurá!) a v autobusové lince Národního parku (bezesporu výborný nápad, jen kdyby se přitom víc myslelo na cykloturisty). Řekl jsem si, jak bláhový někdy jsem, když si myslím, že se u nás něco podstatně změnilo. Vždycky to přece bylo tak, že dostali vynadáno ti, kteří za stav v zemi mohli nejmíň. Tak i dnes. Cyklisti dostali za to, že jezdí rychle, ostatní návštěvníci, že neúnavně útočí na šumavské paradoxy, které vidí na každém kroku v národním parku. Správa parku, která byla letos potrestána za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny, vyplísněna nebyla. Osobně jezdím do parku na kole rád. Vím, že bezohlední cyklisté jsou mnohem řidším jevem než bezohlední pracovníci lesního provozu (všude v traktorech a autech). Rozhodně mají turisté právo pozastavovat se, proč lesní provoz těží v lesích tak ledabyle, že způsobuje kilometrové erozní rýhy a ničí vodní režim, proč vedení parku slibuje už několik let šetrné přibližování dřeva a proč to tak stále není, proč na Černé hoře a Mokrůvce vznikly nové holiny, které už nikdo nezalesní, proč se jezdí na Roklanskou hájenku střílet jeleni, když tam turisté nesmějí. Jak je možné, že v tzv. klidové i zóně národního parku, kam tu a tam vlezou zatracení neukáznění turisté se spacáky, proč tam řve lesní kolový traktor, nechávaje za sebou Černou spoušť, proč se znovu mluví o šumavském zemědělství, o němž se stejnými slovy hovořilo před šesti lety, proč na vrcholu hory Polom, kde turisté nesmějí odbočit z označených cest, je možno vidět osobní automobily, zaparkované mimo cesty (sám jsem viděl pět vozů na jednom místě, od mazd po felicie, většinou s pražskými značkami). Že by právo zas jen pro někoho, kdo má známé a kdo si myslí, že je nekritizovatelný? A tak tímto vzdávám hold neukázněným turistům a dávám never more těm, kdo mluví o neukázněných turistech a nevidí vlastní neukázněnost, kdo si dělají propagaci v nezávislém tisku a kdo bezdůvodně napadají ekologickou iniciativu Hnutí Duha jako naposledy Ing. Stefan Kubašák, pracovník klatovského okresního úřadu (je to on, kdo už jednou zdůvodňoval uzavírání turistických tras v parku bezpečností turistů a projevil přitom hlubokou nevědomost o tom, jaký je základní cíl národního parku). Never more patří i těm, kdo vyhazují ze správy parku ty, co myslí jinak (potom, co vyšel můj rozhovor s Ing. Karlem Kaňákem, propagátorem teze, že příroda si pomůže sama, se ozvali pracovníci KRNAPu, že s článkem vysoce sympatizují, ale že sympatie nemohou projevit, protože by je vyhodili z práce). „O to více je pro nás nepochopitelný postoj a metody některých sdělovacích prostředků, ale i ekologických iniciativ, které se převážně zaměřují na vyhledávání mnohdy neexistujících problémů. Nakonec obrázek o potřebě provádět či neprovádět aktivní ochranu lesa proti kůrovci, aspoň v zásahových zónách parku (co to je? pozn. R. H.), si jistě udělá každý sám,“ lak pravil Ing. Štefan Kubašák z Okresního úřadu Klatovy. Já bych odpověděl citátem přednosty OÚ Ivana Petrů: „Okresní úřad je tu pro naše občany, měl by být jakousi službou občanům. “ A já dodávám: A přestat s mustrováním lidí a umravňováním tisku a ekologických iniciativ, bez nichž by tu panovalo ještě větší temno, než jest. Na závěr nabízím otázku do diskuse: vytvářejí víc neexistujících problémů okresní úřady, nebo Hnutí Duha? Odpovědi prosím posílejte neukázněné do redakce.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno