Edit MediaBank: Obavy šumavských starostů o Národní park Šumava

Free text:

Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Několik starostů ze Šumavy usedlo a sepsalo dopis českému premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Vadí jim přísná nařízení, která platí v Národním parku Šumava a jež neumožňují kácení nemocných lesů. Tyto lesy podle starostů hynou a vytvářejí obrovské suché plochy odrazující prý turisty. Na telefonu teď mám jednu ze signatářek dopisu Stanislavu Barantálovou, starostku obce Borová Lada. Přeji dobré ráno. ROZHOVOR Stanislava BARANTÁLOVÁ, starostka obce Borová Lada -------------------- Dobré ráno. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Co přesně vám, prosím, vadí? Proč jste to podepsala? Stanislava BARANTÁLOVÁ, starostka obce Borová Lada -------------------- Ten dopis vyšel vlastně z obce Horská Kvilda a já jsem se za naši obec připojila, protože o tomto problému jednáme už několik let pozpátku. A vlastně v tom dopise hlavním bodem je, že vyjadřujeme své obavy o zachování přírodních a kulturních hodnot, které byly v roce 91 důvodem pro vyhlášení Národního parku Šumava. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- To mi teď citujete z toho dopisu, že jo? Stanislava BARANTÁLOVÁ, starostka obce Borová Lada -------------------- Ano, ano. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Ono se v tom dopise také praví, že nechcete, aby se ze Šumavy vytvářela experimentální laboratoř pro boj s kůrovcem. Můžete to vysvětlit? Stanislava BARANTÁLOVÁ, starostka obce Borová Lada -------------------- No, víte, trošku nám připadne, že je to, jako když onemocní člověk. Když onemocníte, tak dostanete léky a vyléčíte se. Nikdo vám neřekne, že zkusíme, co to s vámi udělá. A tak to vypadá v tom lese, protože někteří odborníci tvrdí, a jiní se k tomu nepřipojují, že vlastně nebudeme zasahovat proti kůrovci a počkáme, jestli ten les si pomůže, nebo nepomůže a dneska je to vidět už na Březníku, že ten les nebyl schopnej si pomoct. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- No, on je to, jak vy tvrdíte, experiment, ale není to žádný světový unikát. Na druhé straně hranic podobnou koncepci tedy mají také, a to už dvacet let a les tam taky neuschnul. Stanislava BARANTÁLOVÁ, starostka obce Borová Lada -------------------- No, já si myslím právě, že ten les uschnul, ale zůstaly pouze listnaté stromy. To je velký rozdíl oproti tomu, co je u nás, protože u nás vlastně ty lesy jsou složeny hlavně ze smrku a těch listnáčů je velice málo, ty teprve pomalinku dorůstají a jsou to stromy, které byly vysazeny. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Kolem toho dopisu se teď vytváří taková zvláštní situace. Starosta Modravy už odvolal svůj podpis, o podobném kroku prý uvažuje vedení obce Kvilda. Zaznívají názory, že jde spíš o projev předvolebního boje. Co si o tom myslíte vy? Stanislava BARANTÁLOVÁ, starostka obce Borová Lada -------------------- Já si myslím, že v obcích nejde o žádný politický boj, protože v malých obcích je to o práci. To znamená, že pokud chcete něco dělat, tak to děláte a pokud nechcete, tak vám žádná politická strana nepomůže. Myslím si, že vlastně tenhleten dopis vyjadřuje to, co již léta opakujeme. Já nevím, myslím, že aspoň osum let pozpátku se o tom pořád mluví, o tomto problému. Není to problém, který by vzešel teďko před volbami. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Spousta starostů údajně neví, kdo je autorem dopisu. Vy to víte? Stanislava BARANTÁLOVÁ, starostka obce Borová Lada -------------------- Ano, vím to. Je to obec Horská Kvilda, to jsem řekla hned na začátku. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- A jste si tím jista? Stanislava BARANTÁLOVÁ, starostka obce Borová Lada -------------------- Určitě. KONEC ROZHOVORU Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Já vám děkuji za rozhovor. Stanislava Barantálová, starostka obce Borová Kvilda. Poslouchal jí i mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub. Vám přeji dobrý den. ROZHOVOR Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Ano, dobrý den. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Pane Holube, signatáři dopisu tvrdí, že uměle vysázený les se musí člověkem i udržovat, že sám se kůrovci a jiným přírodním vlivům neubrání. Jaká by byla vaše argumentace proti tomu? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Ano, podle toho v jaké lokalitě. Jsou lokality, které máme vytipované, kde je možno ponechat přírodu sobě samé a jejím silám, kde se obnoví přirozeným způsobem a vznikne tu nový les. Já bych rád podotkl, že třeba na druhé straně hranice, na, kolem okolí Modrého Sloupu v Národním parku Bavorský les se obnovuje les, ale nikoliv listnáči nebo smíšeným lesem, ale protože jde o chladnou lokalitu, tak opět smrkem, ale sám od sebe přírodně, a to zmlazení tam je. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- No, jak tedy v tomto kontextu, v tom, co jste právě řekl, vy chápete tedy tu iniciativu jedenácti starostů? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- My ji chápeme jako plně legitimní, starostové mají starost o své obce, o zaměstnanost. Nicméně, my si myslíme, že kromě starostů by o Národním parku Šumava měli rozhodovat také mezinárodně uznávaní odborníci a národ, protože jde o národní, nikoliv o obecní park. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- A premiér? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Samozřejmě také, politici do toho patří, politici musí rozhodnout o tom, jakým způsobem se tady půjde, protože politici pomohli Národnímu parku Bavorský les v tom, že má nyní stabilní, neměnnou koncepci. A jak se to projevuje? Velmi dobře. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- To, že už dnes jsou poměrně rozsáhlé plochy parku suché, to je fakt. Tam ty suché plochy jsou. Vy se divíte, že se starostové bojí, aby kvůli vám neuschla celá Šumava, nebo ne? Z vašich prohlášení pro tisk, které jsem si dnes nastudoval, to vypadá, jako kdybyste se těmto jejich obavám podivoval. Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Myslíme si, že opravdu příroda má dost sil, aby se obnovila sama, viz Trojmezná, kde se vytváří vlastně nový Boubínský prales. A tady se říkalo ještě před několika lety, že tam nikdy žádný les nebude, a to přírodní zmlazení tam je. My se opravdu nedivíme starostům, já si myslím, je to jejich legitimní zájem o obce. Nicméně, národní park je národní park, to znamená, není to hospodářský les, není možno na určité definované ploše tam zasahovat, mýtit jako v hospodářském lese. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Když se vrátíme k těm suchým plochám. Myslíte si, že by hrozilo dalším oblastem Šumavy takovéto vysychání? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Tak, podle návrhu nové zonace, který je nyní na stole, kdy má bejt, kde má první zóna vytvářet dvacet čtyři tisíc sedm set třicet jedna hektarů a být rozdělena pouze na šedesát sedm částí, to znamená rozdělena do větších ploch, tak plochy atraktivní pro kůrovce tvoří pouze necelých šest procent z této velké plochy. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Což znamená, že tedy tím chcete říct, že to vysychání další, další vysychání by teoreticky mohlo hrozit pouze šesti procentům z té nové plochy? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Ano, přesně tak a Jihočeská univerzita právě dokončila studii, kterou budeme publikovat v dalším čísle Šumavy, že skutečně nehrozí toto kůrovcové nebezpečí celé Šumavě, že tedy pokud bude toto bezzásahové území ošetřeno tak, že kolem bude pufrační, neboli nárazníková zóna, kde se kůrovec zastaví, tak skutečně netřeba mít obavy. A ve druhé zóně budeme dál lesnickým způsobem zasahovat a ošetřovat ji. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Co to jsou plochy atraktivní pro kůrovce? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- To jsou takové plochy, které může kůrovec tedy, abych to řekl lidově, sežrat, to znamená, kde může les uschnout. A já si myslím, že je třeba vidět na místě suchého lesa také to, co se během několika let vytvoří, to znamená přirozené zmlazení. A já jsem ochoten vzít kohokoliv do oblasti těchto, těchto takzvaných experimentálních ploch, aby se na to podívali, jak to tam dneska vypadá. To přirozené zmlazení tam je. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Znamená to, že tedy kůrovec požírá jen určité typy porostů nebo jak vy přijdete na to, která ta plocha je riziková a která ne? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Je to vytipováno našimi odborníky, to znamená, jsou to vědci, lesníci, kteří přijdou do, na ty lokality a tyto lokality vytipují a na základě toho je ta zonace určena. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- A podle jakých kritérií? Jestli nevíte, tak nevíte, jste mluvčí, nejste odborník konec konců na tuhletu problematiku... Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Přesně tak, já v tomhle tom spoléhám na profesionalitu našich vědců... Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Proč... Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- ... a lesníků. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Proč chce vlastně, ale to mi vysvětlete, vedení národního parku rozšířit ty první zóny ochrany? Co vás k tomu vede? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Protože sto třicet pět částí, sto třicet pět kousků, do kterých byla rozkouskována první zóna v roce 1995, skutečně jak z hlediska vědců, lesníků, tak z hlediska politiků, k tomu se vyjadřoval například Jihočeský kraj, není akceptovatelný. Todle není v žádném jiném národním parku, tím se vlastně vyřazujem z velké evropské rodiny národních parků. To není možné. Ty první zóny by měly tvořit kompaktní celky. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Vy sám jste několikrát tedy srovnával nebo se odkazoval i na situaci v jiných národních parcích v zahraničí. Koordinujete nějak činnost i přes hranice a případně pohlížíte i dále teda do zahraničí? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Určitě. Tak, jsme součástí organizace Europark, kde jsou zajímavé programy a snažíme se poučit co nejvíc v jiných národních parcích. Osobně jsem navštívil Národní park Aggtelek, jiní pracovníci, to je v Maďarsku, jezdí do jiných národních parků a myslíme si, že ty problémy, které mají jiné národní parky všude v Evropě, jsou velice podobné, včetně Národního parku Bavorský les, který máme za humny. Jsou podobné. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- A řešení, která vy přijímáte, byste také označil za podobná, jaká se přijímají jinde? Radovan HOLUB, mluvčí Národního parku Šumava -------------------- Myslíme si, že není možno Šumavu rozdělit na dvě části, na bavorskou a českou. Je nutno ten management nějakým způsobem sladit. Není možno hrát si na to, že tady máme naši českou Šumavu a Bavoři ať si mají svou bavorskou Šumavu. Musíme spolupracovat. A třeba programy revitalizace slatí probíhají už společně. Myslíme si, že i další programy, další, další věci by měly probíhat v obou parcích také společně. A ten problém, co se týká nezaměstnanosti, co se týká například v Národním parku Aggtelek těžby buků, které nejsou ohroženy žádným kůrovcem, jsou velice podobné, prakticky shodné s těmi problémy, co máme u nás. Václav SOCHOR, moderátor -------------------- Já vám děkuji za rozhovor. Mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno