Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Tak si myslím Více než desetiletý spor mezi ekology a vedením šumavského parku snad konečné s příchodem nového ředitele Aloise Pavlíčka končí. Po celou dobu oboustranného osočování a hádek jsem se ani k jednomu z vyhraněných názorů nemohl úplné přidat. S ochránci přírody Bláhou, Justem. Holubem či Matějkovou v mnohém souhlasím. Park vskutku není hospodářský les a za šumavské holiny, které na leteckých snímcích působí až hrůzostrašné, nelze jen vinit nenažraného brouka. Jen si neumím představit, jak izolovat i kůrovce v 1. zónách parku, aby nakonec nesežral i zbytek Šumavy. Nevěřím totiž tvrzení, že uschlé kopce budou ještě větším turistickým rájem. Pro běžkaře a v létě pro turisty či cyklisty? Těžko. A na měkké turistice by zase měli vydělávat místní lidé. V zeleni kypící životem to jisté půjde snáz. Starému vedení parku, které s kůrovcem svádělo nekonečný boj, především vyčítám, že strážci hbitě pokutovali turisty, sotva vstoupili do zakázaného pásma. Ale slepotou byli raněni, když se tudy projel zaměstnanec autem nebo traktorem a jinou těžební technikou. Prostě názorově stojím někde uprostřed, šumavskou přírodu musíme chránit a zachovat ji potomkům, ale nikoli jako mrtvý skanzen, Měli bychom jí také využívat pro nabrání sil a potěšení ve volnu, místním občanům by zase Šumava měla pomoci k obživě z turistiky.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno