Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Radiožurnál, Ozvěny dne Pavel Prouza, moderátor Ekologové z Hnutí Duha předali ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi petici. Žádají v ní zastavení kácení v nejcennějších částech šumavského národního parku, kde jsou stromy napadeny kůrovcem. Člen hnutí Jaromír Bláha vysvětluje, proč přesto chtějí zabránit odstranění nemocných stromů. Jaromír Bláha, člen Hnutí Duha Za prvé, kácení v nejcennějších částech národního parku, v takzvaných prvních zónách, vlastně ničí to, kvůli čemu ty první zóny byly vytvořeny. Narušují přírodní procesy, což je hlavní cíl ochrany. Je to pro to, abychom viděli, jak se příroda vyvíjí bez zásahu člověka, a abychom alespoň v národním parku viděli, jak vypadá přirozený les, do kterého člověk nezasahuje. Kromě toho v těch druhých zónách vznikají rozsáhlé stahektarové holiny, což je ničení přírodního ekosystému horského smrkového lesa na sadbu stovky až tisíce let. Pavel Prouza, moderátor Mluvčí Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík ale upozorňuje, že veškerá opatření proti kůrovci byla až dosud velmi účinná. Podle něj musely kvůli napadení škůdcem letos padnout necelé čtyři stovky stromů. A potvrzuje se, že kůrovcová kalamita je na Šumavě minulostí. Zdeněk Kantořík, tiskový mluvčí správy Národního parku Šumava Jinými slovy, požár je uhašen a nyní je třeba důsledně hlídat už jen doutnající oharky. Jedním z nich je lokalita zhruba 500 metrů od pramenu Vltavy, kde byly letos z druhé strany státní hranice velmi masivně napadeny zhruba tři hektary smrků. Správa tam po blokádě ekologických aktivistů respektovala doporučení odborné komise ministerstva životního prostředí a asanuje napadené stromy nastojato. Oloupáním kůry se jednotlivá vývojová stadia kůrovce zničí a riziko pro okolní les se výrazně sníží.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno