Edit MediaBank: Proč tolik obav?

Free text:

Životní prostředí a ekologie Ivana Harantová o domněle otevřeném dopisu Přišel nám do redakce dopis. Poslal nám ho bývalý lesník, který skoro čtyřicet let sloužíval v srdci Šumavy, kdesi na Modravsku. Jde o kopii listu adresovaného Petru Zimmermannovi, hejtmanovi Plzeňského kraje, a jak autor píše, má to být dopis otevřený. Má to ovšem háček. Pokud jej uveřejníme, máme zamlčet jeho jméno a uvést pouze iniciály a bydliště. Tomu nerozumím hned ze dvou důvodů. Píšu-li někomu otevřený dopis, musím počítat s tím, že moje jméno se ocitne ve všech novinách. A nestojím-li o to, nikomu nepíšu. Zároveň se musím ptát: koho a proč se ten člověk bojí, že chce zůstat v anonymitě? O zaměstnání nepřijde, i kdyby svými názory někomu pořádně pohnul žlučí, protože, jak se zmiňuje, je už třináct let v důchodu. Má snad strach, že nad ním sousedé budou ohrnovat nos? („Koukejte, tamhle jde ten chytrák! Co si o sobě vůbec myslí?“) Spíš bych řekla, že dědové by ho u pivečka poplácávali po ramenou, jak pěkně to tomu Zimmermannovi vyložil. Pisatel totiž rozvíjí své názory na kůrovce v národním parku a už jen fakt, že býval lesákem, hovoří za vše: s kůrovcem by pořádně zatočil. Jenže přesně totéž by udělala valná většina šumavských starostů i obyvatel obcí. (Na rozdíl od mnoha jiných, ale to už je jiná pohádka.) Tak nevím, proč ty obavy. Jisté je, že takový podivně pootevřený dopis neotiskneme.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno