Edit MediaBank: Proti kácení kůrovcem napadených stromů na Šumavě je i ČSOP

Author:	Soňa Remešová ČTK
Date:
Source:
Genre:
Respondent:

Free text:

, Praha – Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jehož šéfem byl do svého jmenování nynější ministr životního prostředí Libor Ambrozek, je proti kácení kůrovcem napadených stromů na Šumavě. Největší česká ochranářská organizace se tak postavila po bok aktivistů Hnutí Duha, kteří v pátek začali stromy před dřevorubci bránit vlastními těly. O víkendu aktivisté se správou parku, která kácení u pramenů Vltavy řídí, uzavřeli dočasné příměří. Dohodu zprostředkovali úředníci ministerstva. Usoudili totiž, že situace s kůrovcem není zcela jednoznačná a navrhli parku počkat 14 dní, po které by se výskyt škůdce měl monitorovat. Předseda ČSOP Pavel Pešout dnes v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, připomenul, že jeho svaz pozval na Šumavu expertní tým Světového svazu ochrany přírody (IUCN). Experti kácení ve velkém odmítli a doporučili změnit zóny národního parku tak, aby nebyly jeho nejcennější části rozdrobeny na 137 částí. „ČSOP už od začátku nesouhlasí s rozdrobením nejcennějších prvních zón do fragmentů a s následnými těžebními zásahy v těchto místech. Posláním národních parků je přirozené procesy chránit. Problém s kůrovcem by vyřešila až změna stejnověkých smrkových monokultur v celém národním parku vysazováním původních druhů dřevin,“ uvedl Pešout. Kvůli současnému hospodaření, tedy vysazování smrkových monokultur v některých druhých zónách, navíc podle něj hrozí Šumavě stejný problém za sto let. Správa parku se rozhodla u pramenů Vltavy těžit kvůli množení kůrovce. Zatím vytěžila asi 100 stromů. Ekologové zdůrazňují, že pralesovité porosty v národních parcích jsou bezzásahovým územím a mají se ponechat přirozenému vývoji. Navíc zásahy nedoporučují ani vědci a evropské instituce. Hnutí Duha proti kácení stromů napadených kůrovcem bojuje se správou šumavského parku již řadu let. Poslední blokádu šumavských stromů uskutečnilo od 27. července do 21. září 1999. Podle správy parku tím výrazně zhoršilo kůrovcovou kalamitu, když v pralese Trojmezná zůstalo neporaženo 2400 krychlových metrů „kůrovcových“ stromů a brouk z nich napadl nejméně dalších 1500 stromů.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno