Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Nedávná radikální změna v podobě rozdělení velkoplošných územních celků první zóny Národního parku Šumava (NPŠ) do množství malých území vede – jak jsme v našem článku „Národní park Šumava bude rozdělen do nových zón“ dne 12. dubna předpokládali – k zamyšlení a debatám, zda právě takové členění je tím „pravým ořechovým“. Pokud totiž z první zóny, která bude mít o zhruba šest tisíc hektarů méně, budou vyloučeny jakékoliv hospodářské zásahy, nabízí se otázka, proč se park dále člení na dvě části zóny druhé, v nichž bude možno na ploše bývalé první zóny provozovat těžební činnost. Snaha jeden ze základních koncepčních kroků koncipovat také s ohledem na správu parku má své neduhy. Omezování návštěvnosti druhé zóny pomocí vytváření „klidových zón“ je spíše administrativní záležitostí. Vedení parku výhledově počítá s tím, že 75 procent území parku bude patřit do první zóny. Není právě tohle postupný návrat k rozdělení, které existovalo? Dosáhne kvalita ekosystému, jako základní hledisko pro přiřazení do nejpřísnější zóny, požadovaných kritérií? Pokud v něm bude povolena „řízená“ těžební a lesnická činnost, lze o tom pochybovat. Podle odborného vedení parku je cílená těžba prostředkem k obnovení přirozeného šumavského ekosystému, které není možné bez aktivního zásahu. Starostové obcí náležejících do NPŠ se prý z pověstných 99 procent vyjádřili k nové zónaci kladně. Nicméně mnozí z nich neskrývají obavy z toho, že bude opravdu „ofenzivním“ krokem k ochraně přírody. Možná ovšem, že celkem nepochopili, oč v ní jde…
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno