Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Zatímco se ochranáři přírody hádají s politiky a lesníky o to, zda je možné ponechat část šumavských smrkových lesů bez jakýchkoliv lidských zásahů, němečtí vědci mají pro obě strany sporu špatnou zprávu. Pokud bude totiž podle nich oteplování klimatu pokračovat současným tempem, hrozí smrkům, dominantní dřevině v českých lesích, v dohledné budoucnosti katastrofa. A to bez ohledu na to, zda lesníci budou pečlivě bránit lesy proti kůrovci a dalším škůdcům nebo naopak ponechají smrkový les ryze přírodním procesům. Už dnes smrky v Česku zejména v nižších polohách odumírají tempem, které ještě před deseti lety nikdo nepředpokládal. „Strom, kterému svědčí chladnější a vlhčí klima, rychle ztrácí podmínky k životu. Sucho a teplo snižují odolnost tohoto druhu stromů proti škůdcům a vnějším vlivům,“ uvedl Sven Pompe z německého Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Toto centrum společně s dalšími dvěma vědeckými institucemi z Německa a Francie vypracovalo rozsáhlou studii, v níž hodnotily vliv oteplování klimatu na vývoj celkem 845 druhů rostlin rostoucích dnes ve střední Evropě. A právě smrky patří podle této studie k nejohroženějším rostlinným druhům. Jejich výskyt se může v horší variantě snížit do roku 2080 až o dvě třetiny. Potíže smrků přitom nejsou pro české odborníky žádným velkým překvapením. „To není jen problém jižních Čech. I když smrky vypadají zdravě, naprostá většina z nich dnes trpí nějakou nemocí či oslabenou imunitou,“ řekl již dříve LN Jan Märtl, lesní správce Lesů ČR ve Vyšším Brodě. V Česku dnes pokrývá smrk přes 50 % lesní půdy, a to především kvůli dřívější umělé výsadbě. Smrky tak rostou i v místech, kam by je příroda nikdy neumístila. Oteplování ale podle odborníků způsobuje, že smrk ustupuje i ze svých tradičních, vyšších poloh.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno