Edit MediaBank: Soud: běžkaři, račte vstoupit, kam jste nikdy nesměli

Free text:

Nejvyšší správní soud zrušil zákaz vstupu pro turisty do šesti lokalit na Šumavě. Starostové jsou nadšeni, protože lidé se dostanou tam, kam se nikdy nesmělo. Aktivisté se bojí, že návštěvníci budou rušit ohrožené tetřevy a ti uhynou. Šumava – Turisté na Šumavě mohou i do šesti oblastí, kam jim byl dosud zakázán vstup kvůli ochraně tetřeva hlušce a dalších živočichů. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud v Brně. Sporné území, kde dosud mohli chodit jen po vyznačených stezkách, tvoří zhruba deset procent plochy parku. Návrh, že ochrana přírody v oblastech Smrčiny, Trojmezné, Vltavského luhu, Horskokvildských slatí, Modravských slatí s Modrým sloupem a Křemelné a Plesné je příliš přísná, podal k soudu aktivista Václav Řezníček. „Nařízení byla v rozporu s právem na svobodu pohybu. Ochranu tetřeva hlušce a dalších živočichů lze dosáhnout i mírnějším opatřením,“ zdůvodňoval Řezníček stížnost. Soudmunyní dal za pravdu a lokality lidem otevřel. Ačkoliv je dnes v těchto místech až 1,3metru sněhu, lidé se zde třeba na běžkách mohou volně pohybovat. Ne jen po značených cestách jako dosud. Zřejmě to ale nebude na dlouho, protože správa parku už dnes plánuje, jak opět vstup zakázat. „Musíme učinit takové opatření, abychom ochránili populaci tetřeva,“ potvrdil náměstek parku Tomáš Hlavatý. Správa parku, jak MFDnespotvrdil dobře informovaný zdroj blízký vedení, plánuje, že by se teď zrušené klidové lokality staly součástí prvních zón. Tedy nejpřísněji chráněných a nejcennějších území na Šumavě. Zařadit je tam ale lze jen vyhlášením nové zonace, kterou už roky správa parku neúspěšně chystá a nedokáže se na ní shodnout s obcemi. „Je to jedno z řešení. Další je vyhlásit ochranu zmiňovaných území pomocí takzvaného opatření obecné povahy,“ potvrdil Hlavatý. Jakmile rozsudek nabyde během několika dnů právní moci, budou turisté do území smět vůbec poprvé od vyhlášení šumavského parku v roce 1991. Zároveň by tam ale měli i lesníci a dřevorubci začít zasahovat proti kůrovci a pečovat o les stejně jako ve druhých zónách. V tu chvíli se totiž tato dosud nejvzácnější území stanou druhými zónami, kde se například těží dřevo pomocí těžké techniky. „Už jen to, že sem smí lidé na běžkách, bude tetřevy rušit, ti se vysílí a uhynou. Kromě toho nám hrozí pokuta z Bruselu, že nedostatečně chráníme ohrožený živočišný druh. Takže je to kocourkov,“ kroutí hlavou ekologický aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Šumavští starostové jsou naopak spokojeni. „Nyní by měla území zůstat otevřená a správa parku nevymýšlet žádná nová řešení. Dokud nebude nový ředitel, stejně se o zonaci nemůžeme bavit,“ komentovala starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Tvrdost zákazů vstupovat do šesti území kritizoval i Jihočeský kraj. Ten letos na jaře také napadl nařízení u Ústavního soudu. Vadilo mu, že při vyhlášení zmiňovaných šesti klidových území v roce 2009 se nikdo neptal kraje na jeho názor. „Park nerespektoval zákon. S ochranou přírody souhlasíme. Věřím, že nová opatření bude správa parku činit v souladu se zákony, za spolupráce s dotčenými obcemi a krajem,“ dodal hejtman Jiří Zimola. Fakta: Historie klidových zón Klidová území na Šumavě byla před rokem 1991, kdy byl vyhlášen národní park, rezervacemi či hraničním pásmem. Pak při vzniku parku se z nich staly I. zóny. V 90. letech se zóny rozdrobily, a proto park vyhlásil klidová území. Nikdy do nich lidé vstupovat nesměli.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno