Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupině Corpus.
Free text:
Radiožurnál, Dopolední blok Petr Honzejk, redaktor Zatímco Šumava leží pod sněhovou peřinou, kolem národního parku je pořádně živo. Spory o jeho budoucnosti shrnuje Vlasta Valentová. Vlasta Valentová, redaktorka Poslanec Ambrozek navrhuje z jedné části správy parku obecně prospěšnou společnost. Tuto myšlenku, která by ve svém důsledku oddělila hospodaření v lesích od státní správy, podpořil sněmovní výbor. Ministr životního prostředí Kužvart ale protestuje. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí /ČSSD/ Uvědomme si, že to zaprvé vlastně by byla předzvěst privatizace Šumavy jako takové a víceméně ten subjekt OPS, který by měla chránit, tak by žila z toho, co by měla chránit a v tom by byl přesně ten systémový posun, který nechceme dovolit. Vlasta Valentová, redaktorka Podle slov Ambrozka, kritici jeho iniciativy nechápou pravidla takové spolčenosti ve vztahu ke státnímu majetku. Libor Ambrozek, poslanec /KDU-ČSL/ Ta OPS nebude žádný majetek vlastnit, a to, co bude mít pronajato, tak podle mého návrhu může dát do nějakého podnájmu případného vlastně jedině se souhlasem ministerstva životního prostředí. Vlasta Valentová, redaktorka „Obecně prospěšná společnost by byla fabrika na dřevo,“ říká ministr Kužvart. Podobné výhrady proti obecně prospěšné společnosti má i ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek. Vytěžení lesa, jehož dřevo má v současné době hodnotu nejméně pěti miliard korun, to je podle něj opravdu lákadlo. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava V minulých letech za existenci národního parku se našetřilo strašně moc hmoty a my nemůžeme vyloučit, že leckdo na tu dřevní hmotu nemá dneska chuť. To nebezpečí by tady samozřejmě bylo. Vlasta Valentová, redaktorka Podle Libora Ambrozka by ale obecně prospěšná společnost směla kácet jen na objednávku správy národního parku. Libor Ambrozek, poslanec /KDU-ČSL/ Podle mého názoru je vhodnější, když to bude kácet obecně prospěšná společnost pod kontrolou parku a obcí, než soukromé firmy, u kterých pro nás není úplná jistota, jak s tím dřevem naloží. Vlasta Valentová, redaktorka Na schůzi sněmovny chce poslanec Ambrozek navrhnout i úpravu rozlohy parku. Zmenšování chráněného území o 4000 hektarů se však ministerstvu rovněž nelíbí, nelíbí se ale ani většině šumavským starostů, třeba Václavu Veselému, starostovi ze Srní. Václav Veselý, starosta Srní To je celá hora smrčin, která má přibližně rozlohu kolem těch 4000 hektarů. Vlasta Valentová, redaktorka A proč je právě o tento severně položený svah takový zájem? Podle ministra Kužvarta za tím stojí lyžařská lobby. Starosta Srní doplňuje, kolik by pak byla cena takového kopce. Václav Veselý, starosta Srní Řádově tak kolem tisíce korun za metr čtvereční, ale mám za to, že by to bylo podstatně asi víc. Tam by byly ceny asi řádné. Vlasta Valentová, redaktorka Hory na jihu Čech budou svou sněhovou peřinu nabízet sportumilovným návštěvníkům určitě i koncem ledna a právě tou dobou by se měla Sněmovna v rámci předlohy zákona o Národním parku Šumava zřízením modelu dle poslance Ambrozka zabývat. Jak bude zelená střecha Evropy s konečným verdiktem spokojena, uvidíme.
Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku
Storno